Jak pracovat s environmentálním neboli klimatickým žalem?

ÚzkostiEmoce20.4.2023

Tání ledovců, odumírání korálových útesů, změna krajiny, úbytek vody, oteplování… Škody, na které vědci upozorňovali a stále upozorňují, se projevují ve změně klimatu naší planety. V mnoha lidech vyvolávají nejen pocity úzkosti a smutku. Říká se, že lidé prožívají environmentální žal.

Jak pracovat s environmentálním neboli klimatickým žalem?

Co je to environmentální smutek?

Environmentální smutek, ekologická úzkost, klimatický žal, environmentální úzkost… Všechny tyto pojmy označují psychickou reakci na ztrátu, kterou způsobuje změna klimatu nebo ničení životního prostředí. 

Projevuje se nejen u vědců, ale také u „obyčejných lidí“. Nejčastěji se obávají velkého sucha, hladomoru nebo válek. Bojí se nejen o svoji budoucnost, ale také o budoucnost svých dětí.

Jak poznáte, že vás trápí klimatický žal?

Současný stav planety je společně s postupující environmentální krizí pro mnoho lidí velkou osobní zátěží. S klimatickým žalem se pojí celá řada emocí:

  • strach (zejména o budoucnost svých dětí),

  • hluboký smutek nad devastováním přírody a zánikem přírodního světa,

  • vztek, že společnost na danou situaci adekvátně nereaguje,

  • pocity viny z toho, že i oni mají na současném stavu životního prostředí svůj podíl.

Všechny tyto emoce zastřešuje bezmoc. Lidé cítí, že nemají možnost neradostné vyhlídky do budoucna změnit.

Prožívání environmentálního smutku je podobné traumatu

Podle Americké psychologické asociace lidé při klimatickém žalu prožívají podobné pocity jako při traumatické události. Zatímco o následcích traumatu se mluví jako o posttraumatické stresové poruše (to znamená, že se projevy dostaví až po prožití traumatu), u klimatického žalu jde o pre-traumatickou situaci. Zjednodušeně řečeno jde o strach z děsivé budoucnosti.

Klimatická změna je něco, co osobně neovlivníte, nemáte šanci ji kontrolovat. Postupuje rychlým tempem a její důsledky můžete jen stěží předvídat. Je těžké zůstat v klidu, když stojíte tváří tvář klimatické krizi.

Stejně jako u posttraumatické poruchy i zde vás mohou přepadnout:

  • problémy se spánkem,

  • úzkosti,

  • pocity ztráty smyslu.

Environmentální žal a 5 stádií smutku

Při prožívání environmentálního žalu lidé procházejí 5 stádii smutku. S těmi se můžete setkat třeba při rozchodu, smrti blízkého člověka nebo při vyrovnávání se s nevyléčitelnou chorobou. U environmentálního žalu vypadá 5 stádií smutku následovně: 

Popření – nevěříte, že se planeta otepluje. Pokud si tuto možnost připustíte, tak pouze ve spojení s představou, že lidská činnost nemá na oteplování žádný vliv. Vztek – v této fázi se objevuje hlavně hněv a agrese. Lidé se v této fázi dělí do dvou kategorií: první jsou ti, kteří chtějí bránit svůj životní styl a ekology označují za ekoteroristy. Druhá kategorie jsou environmentálně angažovaní lidé, které věnují hodně času a energie odvrácení ekologické krize. Smlouvání – lidé ignorují negativní zprávy a upínají se na ty pozitivní. Zprávy o důsledcích klimatických změn převrací v něco pozitivního. Např.: Ušetříme za topení, když bude v zimě tepleji. Deprese – dopadá na vás pocit bezvýchodnosti. Uvědomujete si rychlost klimatických změn atd. Nevěříte, že se s problémem dá něco dělat, že se proces dá zastavit nebo zvrátit.  Smíření – poslední fáze, ve které přijmete realitu a začnete hledat možná řešení.

Cítíte se osamělí?

Kromě strachu, smutku, vzteku, viny a úzkosti se lidé mnohdy cítí osamělí. Jejich okolí totiž tento typ smutku mnohdy bagatelizuje. Americká ekopsychoterapeutka Leslie Davenport říká, že se jedná o tzv. zanedbávaný smutek, protože ho společnost opomíjí.

Ty, kteří environmentální žal pociťují, může společnost vnímat jako přecitlivělé, emocionálně labilní a zveličující problémy. Proto se tito lidé obvykle začnou izolovat. Nemluví o svých pocitech a odpojí se od procesu truchlení. Truchlení je přitom velice důležité, protože je součástí smutku.

Jak si od žalu pomoci?

Environmentální žal významně ovlivňuje vaši pohodu a každodenní fungování. Abyste předešli depresím a úzkostem, můžete vyzkoušet několik metod, které vám od smutku pomohou pomoci. Které to jsou?

  • Najděte spřízněné duše – strasti se lépe snáší, pokud je sdílíte s někým, kdo prožívá to samé. Vyhledejte skupiny, které se tímto problémem zabývají. Obrátit si můžete i na psychoterapeuta, který se tímto probléme zabývá.

  • Angažujte se v dobré věci – zapojte se do skupin a organizací, které bojují za záchranu planety.

  • Změňte svůj životní styl – třiďte odpad, šetřete energií, jezděte na kole, místo v autě atd.

  • Praktikujte mindfulness – věnujte pozornost tomu, co se odehrává uvnitř vás a kolem vás právě teď.

Svoje truchlení přetavte v pozitivní aktivitu, která sníží pocit bezmoci a frustrace a dává smysl vašemu bytí. Zaměřte se na prožívání přítomného okamžiku a buďte vděční za to, co v životě aktuálně máte. Díky tomu se ukotvíte a zregenerujete síly pro další činnosti.

Vyrovnejte se s environmentální úzkostí

Pocity, které kvůli environmentální úzkosti prožíváte, mají řadu společného. Na každého člověka však působí trochu jinak. Vyrovnání se s pocity a zpracování těchto prožitků je individuální cesta. 

Pokud cítíte, že vás environmentální úzkost svazuje až příliš, požádejte o pomoc psychoterapeuta. Pomůže vám pracovat s pocitem úzkosti, který pramení z nejisté budoucnosti a uvědomění si vlastní konečnosti.

Přestože vás tíží současná ekologická situace, pořád má cenu hledat ve svém životě smysl a naději.

Mgr. Iva Šulcová

Specializace:

závislost

intimita a sexualita

trauma, zneužívání, domácí násilí

seberozvoj

zdravotní problémy

emoční problémy, vztek

vztahy

stres

sebevědomí

úzkosti

deprese

truchlení, smrt

Další články autora

Strach ze stárnutí, smrti a budoucnosti: Jak může pomoci psychoterapie?

Úzkosti

Stres

Emoce

3.4.2025

Strach ze stárnutí, smrti a budoucnosti: Jak může pomoci psychoterapie?

Smrt je fenomén – skutečnost, před kterou nelze uniknout. Je to realita, která nás čeká, a ze které má mnoho lidí strach a věnuje velké úsilí tomu, aby se jí vyhnuli. Psychoterapeutický proces je vhodnou příležitostí, jak tuto skutečnost přijmout a přesunout do centra pozornosti, změnit k ní svůj přístup a skrze tuto změnu získat duševní klid a rovnováhu.

Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres

Úzkosti

16.7.2026

Co pomáhá při úzkosti a kdy už na to nebýt sám?

Úzkost nás někdy dokáže naprosto paralyzovat. Co pomáhá při akutní úzkosti, co z dlouhodobého hlediska a kdy vyhledat terapeuta?

Stres

Psychosomatika

Úzkosti

16.7.2026

Co je stresová nespavost a jak s ní naložit?

Bojujete také s tím, že jste unavení, ale nemůžete usnout? Často se jedná o důsledek stresu. Jak poznat, že se jedná o stresovou nespavost a co s tím?

Úzkosti

Stres

Emoce

Duševní zdraví a seberozvoj

14.7.2026

Když se hlava nechce zastavit: Co dělat, když vás zahlcují myšlenky

Často bojujete s nezastavitelným kolotočem zahlcujících myšlenek? Zjistěte, co (ne)pomáhá a jak může ulevit sezení s psychoterapeutem nebo psychologem.

Úzkosti

Stres

Emoce

Duševní zdraví a seberozvoj

14.7.2026

Jak si pomoc při panické atace?

Panická ataka dokáže být velmi intenzivní a pořádně vyděsit. Co při panické atace pomáhá, jak jí předcházet a kdy vyhledat psychologa nebo psychoterapeuta?

Duševní zdraví a seberozvoj

Úzkosti

Stres

Emoce

14.7.2026

Mindfulness: co skutečně znamená všímavost (a co ne)

Mindfulness neboli všímavost je opředena mnoha mýty. Co tedy opravdu znamená a jak začít praktikovat mindfulness spojené s mnoha benefity už dnes?

Emoce

Psychosomatika

Úzkosti

Stres

2.7.2026

Panická ataka: Co se děje v těle a proč to není infarkt

Panická ataka má podobné příznaky jako infarkt, i proto dokáže pořádně vyděsit. Zjistěte, co se při atace děje s vaším tělem a čeho se nemusíte bát.