Dopady práce na dálku

04. října 2021

Příchod Covidu pro naši společnost znamenal mnoho změn. Jedna z nich byl přechod značné části populace z práce v kanceláři (WFO - work from office) na práci z domova (WFH - work from home). V USA před Covidem pracovalo z domu pouhých 5 % populace, po Covidu 37 %. Jak se tato změna projevila konkrétně na práci, se zabývají dvě rozsáhlé studie, ze kterých přinášíme hlavní zjištění.

Studie vycházejí z analýzy pracovníku v IT sektoru, konkrétně se jedná o analýzu firmy Microsoft a nejmenované asijské firmy s 10 000 zaměstnanci. Využívají interních nástrojů firem pro měření chování zaměstnanců před a po Covidu.

I když se jedná o výzkumy ze specifického prostoru, můžete si zde udělat přibližnou představu o tom, co se dělo s lidmi i v jiných částech společnosti.

Produktivita práce klesla

Nejvíce zasaženou oblastí byla samotná produktivita práce, která klesla zhruba o 10 %. Přestože byla snížená efektivita práce, tak se celkový efekt práce prakticky nezměnil. To bylo způsobeno tím, že lidé pracovali déle. Zatímco dříve se pracovalo průměrně mezi 5-5,5 hodinami denně, tak s přechodem na WFH se čas strávený v práci zvýšil o 1,5 hodiny. Jinými slovy, jsme pracovali méně efektivněji a menší efektivitu jsme dohonili vyšším pracovním nasazením.

Poznámka - 4 až 5 hodin denně je zhruba průměrný čas, který vychází z různých studií, kolik lidé ve skutečnosti odpracují z 8 hodinové pracovní doby. Pokud jste tedy terapeut a cítíte se nevhodně, že jdete po 5 klientech již domů, nemusíte.

Samotná výše změny efektivity při přechodu z WFO na WFH byla především určována těmito faktory:

zhoršená kolaborace, kooperace a komunikace s ostatními
přítomnost dětí doma - pracovníci s dětmi vykazovali větší propad efektivity
míra zkušenosti - pracovníci, kteří byly ve společnostech déle, měli menší propad produktivity pravděpodobně proto, že měli již vybudované know-how, zatímco začínajím kolegům scházela podpůrná síť, kam by se mohli snadno obrátit o radu
typ práce - zatímco čistě kognitivní práce může z WFH benefitovat, práce s lidmi je náročnější (viz. obrázek dole)

Méně fokusované práce

Samotná práce se stala chaotičtější a fragmentovanější, pracovníci vykazovali méně hodin čistě fokusované práce bez vyrušování a více multitaskingových činností. Kromě již vyššího pracovního vytížení v hodinách se více pracovalo i mimo hlavní pracovní hodiny (práce po večerech).

Změna sociální dynamiky

Nejzajímavějším zjištěním je asi pohled do sociální dynamiky a proměny vztahů, které přechod do virtuálu přinesl. Hlavním zjištěním bylo, že ve společnostech došlo z hlediska vztahů k větší fragmentovanosti. Skupiny se stáhly více do sebe a vztahy mezi skupinami se oslabily. Tento fenomén jsme mohli pozorovat u nás v rámci mediálního zpravodajství. Zprávy o vývoji epidemie u nás jasně dominovaly nad zahraničním zpravodajství.

Obecně se zdá, že lidé na tuto situaci reagovali tak, že se uchýlili ke starým známým vazbám a méně navazovali vazby nové. Což je pochopitelná reakce v situaci nejistoty, neznáma a strachu. Takto získané bezpečí má ale negativní důsledky. Společnosti se staly více silovitými a statickými, informace se hůře šíří skrz celou společnost, což má za následek horší schopnost inovativnosti.

Poslední z efektů na vztahy co stojí za zmínku je, že pracovníci těchto společností trávili více času ve větších skupinách, ale méně času v individuálních interakcích.

Více asynchronní komunikace

Samotná komunikace se proměnila tak, že přibylo více asynchronní komunikace (v té dominovaly zprávy nad emaily) než synchronní. Je nutné poznamenat, že asynchronní komunikace je náročnější na komunikaci samotného významu sdělení než synchronní, asynchronní komunikací se hůře sdělují komplexní sdělení.

Zajímavé je, že žádná ze studií nenašla vliv na sledované proměnné z hlediska vývoje samotné pandemie. Například že vývoj počtu nakažených se nikterak neprojevil v produktivitě práce.