V práci v pohodě? Jak firmy pečují o duševní zdraví zaměstnanců?

24. září 2021

Věděli jste, že téměř polovina zaměstnanců ztratí až 2 hodiny denně kvůli stresu? Psychická pohoda je jedním z nejdůležitějších faktorů pro kvalitní pracovní výkon. Náš pracovní život se zároveň promítá do toho osobního a naopak.

V zahraničí už mezi standardní benefity patří péče o duševní zdraví zaměstnanců v různých podobách - příspěvek na psychoterapii, semináře či workshopy, koučink... A tento trend letos přichází také do českých firem. Rozhodli jsme se proto zmapovat, jak firmy pečují o duševní zdraví zaměstnanců a také, jak na naše pracovní nasazení dopadla pandemie a které problémy v souvislosti s prací nejčastěji řešíme. Jak to dopadlo? 

Kvůli pandemii klesla psychická pohoda i pracovní výkonnost zaměstnanců

Téměř 70 % zaměstnanců uvádí zhoršení psychické pohody v práci kvůli pandemii Covid-19, z manažerů toto ve svém týmu pozoruje dokonce 75,74 % respondentů. Zhoršení pracovní výkonnosti kvůli pandemii uvádí téměř polovina zaměstnanců, negativní vliv na motivaci pak 57,86 %. Zhoršení práce v týmu pociťuje 53,32 % zaměstnanců. 

Jak hodnotíte vliv na pandemie na:

Psychické problémy mají přitom enormní vliv na pracovní výkon i bez mimořádné pandemické situace. Největší dopad má podle průzkumu stres - 73 % zaměstnanců uvedlo, že má velmi velký, velký nebo střední vliv na jejich výkon. Další v pořadí bylo vyhoření (50 %), úzkosti (45 %) a osobní problémy (43 %).

34, 4 % zaměstnanců přitom zažívá v práci denně zvýšený stres, dalších 36,9 % jednou či několikrát týdně.

Jaký vliv mají uvedené problémy na váš pracovní výkon?

Velmi vysoká jsou také čísla u vyhoření. Více než polovina respondentů průzkumu uvedla, že už někdy vyhořela, 22 % dokonce několikrát. Za pozornost stojí také fakt, že alespoň jednou vyhořelo téměř 38 % respondentů do 30 let. U respondentů do 40 let je to 52, 17 %.​​

Vyhořel/a  jste někdy v práci?

S vyhořením se ve své praxi skutečně setkávám čím dál častěji, příčinou obvykle bývá přemotivovanost. Naštěstí se o duševním zdraví začíná stále více mluvit i v médiích a také díky tomu hodně lidí přijde přijde relativně včas, ve fázi, kdy se s tím dá v terapii dobře pracovat,” říká psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz Pavel Pařízek.  

Také využívání home office, které se významně rozšířilo v posledních letech i díky covidu, zvyšuje nároky na rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Pokud má člověk problém práci doma zavřít, může to vést rychle k vyhoření. Více to pozoruji také u mladých lidí a absolventů, kteří mají nadšení do práce, chtějí sbírat zkušenosti a vybudovat si pozici.” dodává psychoterapeutka a spoluzakladatelka Terapie.cz Eva Kozáková.

Firmy zavádí terapii jako benefit

Většina firem se na situaci snaží reagovat a během pandemie zavedla řadu změn, které mají na duševní zdraví zaměstnanců dopad. Mezi nejčastěji zmiňované změny v této oblasti patří např. vzdělávání v oblasti duševního zdraví a well-beingu, terapie pro zaměstnance, krizová linka či podpora online setkávání.

Pečuje firma, ve které pracujete, o duševní zdraví zaměstnaců? (odpovědi zaměstnanců)

Pečuje firma, ve které pracujete, o duševní zdraví zaměstnaců? (odpovědi managementu)

O benefity v oblasti duševního zdraví je přitom mezi zaměstnanci vysoký zájem. Terapie se dokonce zařadila na druhé místo v seznamu benefitů, které firma dotazovaným nenabízí, ale měli by o ně zájem (62,5 %). Před tímto benefitem skončilo jen pěkné prostředí a relax zóny (64,5 %). Dále pak edukativní obsah v oblasti duševního zdraví (54,5 %) a podpora osobního rozvoje (55 %).

Největší zájem o psychologa či terapeuta jako firemní benefit byl přitom ve skupině respondentů do 25 let - z nich přes 71 % uvedlo, že by tento benefit uvítali, ale firma jej nenabízí. 

Téměř 40 % dotazovaných uvedlo, že by psychologa nebo terapeuta určitě využili, pokud by to jejich firma nabídla jako benefit. Dalších 32 % by o tom uvažovalo, u 12 % by panovaly obavy, že se o jejich terapii dozví kolegové nebo nadřízený. “Tyto obavy však nemusí lidé mít - psychoterapeuti dodržují striktní mlčenlivost a i v případě, že je terapie úplně nebo částečně hrazená zaměstnavatelem, nikdo z firmy se nedozví, který zaměstnanec ji využívá. Firma dostane vždy jen anonymizované výkazy a zpětnou vazbu. Pokud se člověk sám nerozhodne o svou zkušenost s terapií podělit, nikdo se nic nedozví,” říká Pařízek. 

Podrobné výsledky průzkumu