Jak získat sebevědomí a být v pohodě sám se sebou?

Všichni moji kritici

Na vývoj vlastního sebepojetí má vliv nejen socializace, tedy začlenění do určité sociální skupiny s jejími hodnotami, normami a sociálními rolemi.

To, co si o sobě myslíte, vás provází od útlého dětství. Něco o sobě zjistíte sami, další informace vám o vás dá okolí.  Z počátku jsou nejbližším okolí rodiče, ale také další lidé, kteří o vás pečují. Pro utváření sebe sama hraje důležitou roli nejen jejich pochvala, ale také kritika.  

Již od dětství si obraz o sobě samém člověk utváří ve dvou rovinách: 

tělesné neboli somatické já, psychické já.

To, že jako člověk existujete, si začnete uvědomovat zhruba ve 2 až 3 letech. Následně přichází na řadu sebehodnocení, tedy to, co si o sobě myslíte. Tomu se říká sebeobraz.

Sebeobraz neboli sebehodnocení má pro vás důležitou hodnotu. Skládá se ze dvou úrovní:

reálné já - tedy kým jsem, ideální já - tedy kým chci být.

Společným jmenovatele pro obě úrovně je ego. Pokud jsou mezi nimi rozpory, oslabuje to sílu vašeho ega. To, jak moc jste přesvědčení o svých kompetencích je určitou mírou sebedůvěry. Ukazuje, jak moc sebevědomý člověk jste.

To, jak sebe sami nahlížíte výrazně ovlivňuje právě socializace. Během dospívání se vaše sebepojetí mění. Vyrůstáte v tom, čemu věříte. Na základě toho pak formujete svoji identitu, ale také hodnoty nebo vztah k vlastnímu tělu.

Kdo, nebo co se tedy podílí na všem nízkém či vysokém sebevědomí? 

• výchova,

• výběr kamarádů a způsobů, jak trávíte svůj čas,

• vaše zkušenosti ohledně vztahů,

• zkušenosti z práce, ze školy atd.

Sebevědomí je jako sval, který můžete nechat ochabnout, nebo ho posílit

Možná vás překvapí, že sebevědomí jde posilovat, a to nejen nahoru, ale také směrem dolů. 

Přestože si asi nikdo nechce své zdravé sebevědomí “zadupávat do země”, existují situace, kdy se to stane. Pokud je takových situací více, může se z nich vyklubat nízké sebevědomí.

Sebevědomí má dvě extrémní roviny:

příliš nízké sebevědomí, příliš vysoké sebevědomí.

Ani jeden extrém ale není dobře. To, jestli se cítíte extrémně sebevědomí, nebo totálně bez sebevědomí ovlivňují okolnosti. Možná, že mezi přáteli nemáte problém vyjádřit svůj názor ale v rodině, kde je vaší konkurencí třeba sourozenec nebo rodič, to může být mnohem těžší.

Představte si svůj život jako překážkovou dráhu, která formuje vaše sebevědomí. Na dráze jsou různě vysoké překážky. Některé úspěšně zdoláte, některé často těsně minete, jindy kvůli jiným upadnete. Je to jako se životem, ve kterém zažíváte úspěchy, ale také pády.

Vztah s jinými lidmi je pro vaše sebevědomí něco jako posilovna

Ve vztazích s druhými lidmi posilujete sebevědomí neustále a dlouhodobě. Nejde jen o to, jak se chováte navenek, ale také o to, jak se cítíte uvnitř. Z pohledu psychosomatiky se tomu říká vnitřní sebedůvěra. 

Vnitřně hodnotíte svoji dovednost argumentovat, ale také určitým způsobem prožíváte strach z konfrontace nebo z pocitu viny. Pokud dlouhodobě cítíte vinu, může se na vás tento stav projevit i tělesně. Mezi příklady psychosomatických onemocnění patří třeba poruchy spánku. Psychosomatika však může být také důvodem, proč:

• se cítíte napjatí,

• více se potíte,

• nemůžete mluvit,

• dlouhodobě chraptíte,

• trápí vás tiky.

Jde v podstatě o potlačené emoce. Chováte se tak, jak to od vás očekává okolí, ne tak, jak to cítíte uvnitř sebe.

Ztráta sebevědomí nebo problém s malým sebevědomím si žádá dlouhodobější terapeutickou práci. Dobrá zpráva je, že změna je možná.  Je třeba pojmenovat situace a původ potíží, pak už nezbývá než posilovat, trénovat, vytrvat. A v neposlední řadě být na sebe hodní a nespěchat na změnu. Ta časem přijde a bude trvalá. 

Psychosomatika je společná řeč duše a těla

Co je to psychosomatika? Jde o vzájemné působí těla a duše. Jde o obor, který se zabývá otázkou, jak psychické vlivy působí na tělo a jak tělesné problémy působí na psychiku.

Problémy, které pramení z psychosomatiky se mohou objevit v jakémkoliv věku. Příčinou potíží může být:

• chaotický životní styl,

• potlačované emoce,

• zanedbávání v dětství.

Jednoduše řečeno, vaše tělo reaguje na vaše pocity a ztělesní je. Může se jednat třeba o trvalou únavou, nespavost, různé bolesti, ale také o nevysvětlitelnou vyrážku nebo impotenci. 

Přesná příčina psychosomatických potíží ale není dosud známá. Pravděpodobně bude hrát svou roli stres a hormonální nerovnováha. V běžném životě se člověk často dostává do situací, které nemusí být příjemné. Míra stresu, kterou je schopný v daný moment zpracovat pozitivním způsobem, má své limity. Ty jsou nastaveny vaší vlastní citlivostí vůči stresorům, a hlavně naučenými způsoby, jak je efektivně zvládat.  Jde o tzv. copingové strategie, které pomáhají ve vyrovnání se s úzkostí díky práci s emocemi. Pokud se vám opakovaně nebo dlouhodobě nedaří zpracovávat své emoce ve stresu, může vám pomoci psychoterapie. 

Emoce jako vaši osobní rádci

Emoce jsou dobrým ukazatelem toho, co se s vámi skutečně děje. Je to také způsob komunikace. Je to řeč. Tak, jak dokážete mluvit k druhým, můžete promlouvat i k sobě. V pozitivním slova smyslu je to sebeláska, kdy pro sebe děláte to nejlepší, nebo sebenenávist, kdy se sebou nezacházíte dobře (třeba se poškozujete fyzicky i psychicky). Z pohledu psychosomatiky je sebeláska jedním ze základních pilířů sebevědomí. Naučit se mít rád/a lze i přesto, že nejste úplně spokojení sami se sebou, např. se svým vzhledem nebo vlastnostmi.   

Umět udělat rozhodnutí

Znáte ten pocit, kdy se vám honí hlavou vtíravé myšlenky, které ne a ne odejít? V takových chvílích si často kladete otázku: Proč na to stále myslím? Trápí vás představa, že neumíte situaci efektivně vyřešit. Zůstáváte jakoby zaseknutí na místě a nevidíme cestu ven. Chybí vám odhodlání udělat nějaké rozhodnutí, protože by to mohlo být nepříjemné, nebo zkrátka neznáte ani směr, kterým se vydat. 

Většinou vám v rozhodnutí brání strach nebo jiné emoce, které mohou nastat, když se nějak zachováte. Sami sebe se ptáte: Co tomu řekne okolí? Rodina? Partner? 

Tento vnitřní rozpor, který pramení z toho, co opravdu chcete a z toho, co očekává okolí, vyvolává enormní přetížení vaší hlavy. Jste ve stresu z případného výsledku vašeho rozhodnutí. Vaše tělo zareaguje na stres napětím, zažívacími potížemi nebo třeba nespavostí z toho, že stagnujete. 

Problém je v tom, že vaše motivace nemá dostatek síly. Jejím hnacím motorem je mimo jiné pozitivní myšlení. Americký psycholog Martin Seligman na počátku 21. století přišel s teorií, jak účinně bojovat proti negativním psychickým jevům, jako jsou úzkosti, deprese, syndrom vyhoření atd. Jedním z témat pozitivní psychologie, kterými se zabývá, je i cesta k seberealizaci. A právě ta může být zdravým návodem, jak se v životě rozhodovat, chovat a pěstovat dobré vztahy v souladu s našimi postoji a přesvědčením. 

Jak posílit sebevědomí a naučit se mít rád? Nestyďte se říct o pomoc

Pokud se většinu času svého každodenního života necítíte dobře, máte psychické nebo i fyzické potíže, pociťujete úzkost, jste depresivní nebo se vám dokola dějí stále ty samé nepříjemné situace, zkuste se na chvíli zastavit. 

Popřemýšlejte, jestli se Vám skutečně daří dlouhodobě měnit situaci k lepšímu. Nemusíte na to být sami. Zkušený terapeut vám pomůže nahlédnout na potíže z širší perspektivy a zorientovat se v nich. Společně s terapeutem jako průvodcem, pak můžete hledat směr k řešení nejen akutních, ale také dlouhodobých potíží, mezi které často patří třeba traumata z dětství.  Výsledná cesta ke spokojenějšímu a šťastnějšímu životu je jen na vás.