Vliv sociálních sítí na duševní zdraví
O vlivu sociálních sítí na duševní zdraví se mluví dlouho. To, že není jen pozitivní, můžeme pozorovat jak z vyprávění od našich klientů, z vlastní zkušenosti tak i z výzkumných studií [1]. Nedávná kauza Facebook papers, v níž z řad pracovníků této společnosti unikly interní informace, ukazuje, že samotné vedení zná negativní dopad svých služeb, které by mohla snadno zmírnit, avšak dává přednost ziskovějšímu modelu, který uživatele udrží na sítích aktivnější.
Polarizují sociální sítě společnost?
Samozřejmě, jedná se o nástroj, a jako každý jiný může být dobrým sluhou stejně jako zlým pánem. Důležitou otázkou, kolem které se točí kritika či obrana sociálních sítí je to, zda pouze zvýrazňují vše pozitivní i negativní, co v lidech je, nebo zda negativní jevy pomáhá utvářet. Facebook a podobné společnosti do značné míry těží z lidské přirozenosti a slabostí, nelze tedy vnímat je samotné jako strůjce veškerého zla. Dávají lidem “jen” prostor vyjádření a sdílení. I pokud by to byla pravda, mohli bychom chtít, aby spíše kultivovaly sociální fungování a pomáhaly zmírňovat patologické jevy, než aby je využívaly jako hnací motor svého úspěchu. Protože se jedná o komerční projekty, nemají z podstaty své existence jinou základní motivaci než množit svůj zisk.
Problematickým bodem je, že znalosti psychologie jsou použity pro účely komerčního zisku bez ohledu na celospolečenský negativní dopad, jak velmi přesvědčivě poukazuje dokument Sociální dilema [2]. Stačilo by pomocí změny algoritmů, jimiž její platformy nabízí obsah, a tak ovlivnit, jaké informace se šíří. Protože právě příspěvky, které vyvolávají silnou emocionální reakci, jsou zejména fake news varující před potenciální hrozbou a manipulací ze strany mocných, je to tento typ zpráv, který vede k větší aktivitě uživatelů a většímu sdílení. To dál vede k široce omílané polarizaci společnosti.
Facebook jako zdroj dopaminu
Podle výstupů průzkumu Facebooku [3] se k sociální sítím uchylují často lidé, když chtějí odklonit pozornost od sebe samých. Může se tedy stát instantním “zlepšovačem” nálady, při kterém sice dostaneme okamžitě příval zářivého obsahu. Může po něm zůstat ale hořkost v puse. Jak ukazují výzkumné studie, omezení sociálních sítí vede ke snížení FOMO/zlepšení pocitů pohody [1]. U mladých dívek vede užívání Instagramu k nespokojenosti s vlastním tělem a zhoršuje sebevědomí v důsledku sociálního srovnávání. Ne že by se jednalo o nový fenomén, sociální srovnávání bylo přítomné i před existencí technologií. Míra, v jaké se však uplatňuje a jeho kvantifikovatelnost na lajky a množství přátel, je něčím bezprecedentním.
Etické roviny jsou nástavbou, kterou sice mohou sledovat, ale ne nutně. Aktuálně probíhající diskuze poukazují na to, že je důležité brát v potaz společenský dopad a nenechat vládnout pouze princip finančního růstu těchto platforem. Že od nich jako uživatelé můžeme požadovat větší roli strážce obecných hodnot, protože už tak jejich nastavení není neutrální, vždy je v nich zakomponován nějaký řídící princip.
Radši elektrošoky, než být 15 minut sám se sebou
V této souvislosti se často mluví o digitálním detoxu a dopaminovém půstu. Jedním z velkých lákadel technologií je, že přináší instantní uspokojení. Z psychologických výzkumů víme, že největší závislostní potenciál má nepravidelná odměna [4]. Právě té se nám na sociálních sítích dostává požehnaně- nikdy nevíme, jestli na nás po otevření aplikace nečeká zajímavá zpráva od přátel, vtipné video kočky nebo lajk na náš příspěvek v diskuzi. Takto se užívání smartphonů stává nutkavým, díky čemuž se narušuje pocit kontroly nad vlastním jednáním, podobně právě jako v případě závislostí.
Ve známém výzkumném článku z roku 2014 [5], který shrnuje výsledky jedenácti studií, autoři ukázali, že většina lidí dá přednost jakékoliv aktivitě před tím, aby strávili v klidu v bdělém stavu šest až patnáct minut v prázdné místnosti jen sami sebou. 67% mužů a 25% žen dokonce dalo přednost dostat v průběhu tohoto času elektrický šok, přestože se předtím vyjádřili, že by raději zaplatili, aby se elektrickému šoku vyhnuli. Tyto výsledky ukazují, že lidé preferují nepříjemnou vnější stimulaci před tím strávit čas jen se svými myšlenkami. Lákavost používání smartphonů a jiných prostředků a technologií k vnějšímu rozptýlení tak není nijak překvapivá. Vzhledem k tomu, jak je pro nás sociální svět důležitý, je vliv sociálních sítí pochopitelný.
Zajímavou analýzu vlivu závislosti na sociálních médiích a tipy, jak ji překonat, nabízí článek How to End Social Media Addiction and Protect Your Mental Health [6].
Zdroje
[1] Hunt, M. G., Marx, R., Lipson, C., & Young, J. (2018). No more FOMO: Limiting social media decreases loneliness and depression. Journal of Social and Clinical Psychology, 37(10), 751-768.
[2] The Social Dilemma (Sociální dilema) [film]. Jeff Orlowski. USA, 2020.
[3] https://about.fb.com/wp-content/uploads/2021/09/Instagram-Teen-Annotated-Research-Deck-1.pdf
[4] Veissière, S. P., & Stendel, M. (2018). Hypernatural monitoring: A social rehearsal account of smartphone addiction. Frontiers in psychology, 9, 141.
[5] Wilson, T. D., Reinhard, D. A., Westgate, E. C., Gilbert, D. T., Ellerbeck, N., Hahn, C., ... & Shaked, A. (2014). Just think: The challenges of the disengaged mind. Science, 345(6192), 75-77.
Eva Kozáková
Všechny články
