Emoční inteligence u dětí: Jak ji mohou rodiče rozvíjet?
Emoční inteligence je klíčová pro budování vztahů, porozumění sobě i druhým a zvládání životních výzev. Jak tedy tuto schopnost u dětí rozvíjet? Tento článek vás provede vývojovými fázemi od narození až do dospívání a nabídne praktické tipy, jak dítě v každém období podpořit.
Novorozenecký věk (od narození do 1. měsíce)
V tomto období je zásadní zajistit dítěti bezpečné prostředí a budovat jeho důvěru k okolnímu světu, k čemuž přispívají rychlé a adekvátní reakce na jeho potřeby, které vyjadřuje pláčem, pohybem nebo mimikou. Emoční projevy dítěte jsou regulovány převážně prostřednictvím pečovatelů. Dítě v tomto věku zklidníte očním a fyzickým kontaktem, mimikou i klidným hlasem.
Kojenecký věk (první rok života)
V prvním roce dítě začíná chápat účinky svého chování, například že úsměvem vyvolá pozitivní reakce dospělých. Dítěti můžete pomoci pochopit a vyjadřovat emoce tím, že budete napodobovat jeho výrazy a pohyby. Emoční vývoj můžete podpořit i slovním popisem emocí, např.: „Vidím, že jsi rozčílený, protože si chceš hrát s hračkou, kterou má bráška.“ Schopnost regulovat emoce se stále vyvíjí a vyžaduje velkou podporu z vaší strany. Ke zklidnění i v tomto období pomáhá fyzický kontakt a vlídná komunikace (zpívání, klidné mluvení).
Batolecí věk (1-3 roky)
V batolecím věku děti intenzivně zkoumají svět a začínají lépe chápat, jak jejich chování ovlivňuje ostatní. Učí se nejen pozorováním, ale i prostřednictvím toho, co jim říkáte. Pojmenovávejte emoce, ať už u dětí, nebo u ostatních, a nevyhýbejte se vyjadřování svých vlastních emocí. Toto období pro vás může být náročné, ale nabízí také příležitost ukázat dětem, jak s emocemi pracovat a jak je zvládat, protože se od vás učí nápodobou.
Součástí této fáze je výrazný vzdor, který pomáhá dítěti pochopit hranice, které byste měli nastavovat laskavě. Uznávejte pocity dítěte a nabízejte alternativy, např.: „Chápu, že se ti nechce jít z hřiště, zůstaneme ještě 5 minut, a pak si doma vybereš, s čím si budeme hrát.“ nebo „S knížkami neházíme, ale můžeme si na to vzít balón.” Pozitivní chování podporujte, například: „Je skvělé, že ses podělil s Adélkou.“
Předškolní věk (3-6 let)
Toto období souvisí s rozvojem sociálních dovedností, jako je chování v kolektivu a řešení konfliktů. Rodiče nebo učitelé mohou pomoci dětem najít kompromis nebo nabídnout alternativy (např. sdílení hraček, střídání ve hře).
V tomto věku děti začínají chápat emoce druhých a projevovat empatii (např. utěší plačícího kamaráda). Učí se také pojmenovávat své pocity (např. „jsem smutný“), což jim pomáhá své emoce lépe komunikovat s ostatními.
Velkou roli hraje fantazie, děti mohou prostřednictvím hry (s plyšáky, panáčky) nebo pohádek zkoušet různé emoční reakce. K lepšímu uchopení emocí můžete využít i knížky o emoční inteligenci nebo společenské hry. V tomto věku se také děti učí více ovládat své impulzy a odkládat potřeby.
Mladší školní věk (6-9 let)
Děti začínají rozumět komplexnějším emocím, jako je vina, stud a zklamání. K jejich zvládání mohou děti začít využívat techniky v podobě řízeného dýchání nebo schopnosti představit si různé scénáře a vybrat si, jak na situace reagovat, což podporuje jejich schopnost seberegulace.
Důležitou součástí tohoto věku je pozitivní zpětná vazba od dospělých, která pomáhá dětem budovat sebedůvěru. K trénování těchto emocí můžete využívat běžné situace a hry. Děti se stále učí, jak konstruktivně řešit konflikty, které mohou vzniknout mezi spolužáky, a jak se vyrovnávat s nároky, které školní život přináší.
Starší školní věk (10–12 let)
Děti začínají přemýšlet o tom, jak emoce ovlivňují jejich rozhodování a vztahy. Dokáží reflektovat své pocity v konkrétních situacích a přemýšlet, proč se takové prožitky dostavily. Důležitým krokem v jejich vývoji je schopnost chápat vztahovou dynamiku a vyjadřovat své potřeby ve vztahu k druhým.
V tomto věku mají velký vliv příběhy, knihy a filmy, které dětem umožňují prožít složité emoce v bezpečném prostředí. Zprostředkovaně si tak mohou situace zkoušet, jako to zažívali dříve, např. při hře s rodiči.
Rozvoj dětí v tomto věku můžete podpořit tím, že je budete povzbuzovat k analýze vlastních pocitů a sdílení zkušeností a vytvářet tak prostor pro rozvoj jejich schopnosti emoce rozpoznávat a regulovat.
Dospívající (13+)
V období dospívání dochází k prohloubení schopnosti chápat a vyjadřovat složité emoce. Dospívající začínají rozpoznávat smíšené nebo protichůdné pocity, mohou být například na někoho naštvaní, ale zároveň ho stále mít rádi. Jedná se o období intenzivních hormonálních změn, které přinášejí rychlé výkyvy nálad. Tento věk je také spojený s hledáním vlastní identity, což se může projevovat experimentováním s různými názory a rolemi v životě. V tomto věku jsou klíčové kamarádské a první romantické vztahy. Objevuje se také touha po přijetí od vrstevníků.
U dospívajících dětí je důležité podporovat otevřenou komunikaci, aby se cítili přijímáni, nikoli souzeni. Přestože mohou být v tomto věku často uzavření, stále potřebují vědět, že je podporujete a že vás kdykoliv mohou požádat o podporu nebo pomoc.
Pro rozvoj emoční inteligence je důležitá podpora v sebereflexi a seberegulaci. Mohou pomoci nástroje jako vedení deníku a pravidelné rozhovory s blízkými. Důležité je hledat různé strategie zvládání stresu, jako jsou sport, mindfulness nebo kreativní činnosti (např. kreslení, hudba).
Emoční inteligence se vyvíjí postupně, od prvního dne života dítěte. Zpočátku děti potřebují vaši intenzivní podporu, postupně se naučí, jak emoce rozpoznávat, regulovat a aplikovat je na složitější situace, jako jsou konflikty, vztahy nebo rozhodování.
