Terapie přes zprávy: Může AI nahradit terapeutické sezení?

Chatbot místo terapeuta. Funguje to? Stačí otevřít aplikaci, napsat, co nás trápí, a během chvíle dostaneme odpověď od virtuálního „poradce“. Je to ale opravdu tak jednoduché? Anebo má i umělá inteligence v oblasti duševního zdraví své limity?

Proč lidé využívají AI jako terapeuta?

Textová komunikace s umělou inteligencí má bezesporu několik výhod:

• Je jednoduchá – stačí využít některý z přednastavených modelů a máte k dispozici rodinného terapeuta, dětského psychologa i klinického odborníka

• Je k dispozici 24/7 – můžete psát kdykoliv, i v noci, když nemůžete spát

• Je levná – zdarma nebo za pár stovek

• Je přístupná široké veřejnosti – díky online rozšíření se k podpoře dostanou i lidé, kteří jsou například silní introverti nebo z menších vesnic

• Je flexibilní – nemusíte hned překonávat bariéru osobního setkání, což usnadňuje první krok k pomoci

Jaký je rozdíl mezi povídáním s AI chatbotem a psychoterapií?

Ať je AI sebelepší, zatím nedokáže nahradit psychoterapii. AI nemá vědomí, emoce, osobní zkušenost, nedokáže nahradit lidskou přítomnost a hluboký terapeutický vztah. Tu vám nabídne jenom člověk, stroj ne. Umělá inteligence také nerozumí neverbálním signálům – tónu hlasu, gestům, výrazu tváře. Neumí vnímat širší kontext našeho života ani zkušenost s traumatem. To jsou oblasti, kde reálný terapeut dokáže zachytit jemné nuance, které mají zásadní význam pro pochopení celého kontextu a pro léčivý proces.

Jsme sociální bytosti a potřebujeme navazovat vztahy. Psychoterapie není jenom o určitých technikách, stojí na hlubokém vztahu člověka s člověkem. Terapeutický vztah je bezpečné místo, je to živý, postupně se budující vztah, kde můžeme být úplně sami sebou, přijati a respektováni, viděni a slyšeni. A tady se odehrává skutečná změna. Umožňuje zažít nový druh přijetí a podpory, který pak ovlivní i naše další vztahy a způsob, jakým vidíme sami sebe.

Kdy AI může pomoci?

Virtuální pomocník v podobě chatbota může být užitečný při každodenních menších starostech. Například když jsme rozčílení a potřebujeme se rychle uklidnit, když řešíme jednoduché vztahové konflikty, ve kterých se potřebujeme zorientovat, nebo chceme najít techniky, jak překonat strach z určité situace.

Digitální nástroje mají několik silných stránek:

• První krok k terapii – mohou být vhodným začátkem pro lidi, kteří se bojí nebo stydí jít rovnou na osobní sezení. Je to snazší a dostupnější.

• Sebepozorování a jednoduché techniky – aplikace umí nabídnout krátká cvičení jako práce s dechem, mindfulness nebo relaxační vizualizace. To může člověku pomoci získat větší nadhled nad vlastní emoce.

• Krátkodobá podpora vs. dlouhodobá změna – dobře fungují při zvládání aktuální úzkosti, špatné nálady nebo nespavosti. Dlouhodobější změna vzorců chování a hlubší práce na sobě ale vyžaduje lidský terapeutický vztah.

Jak postupuji já, abych z AI vytáhla jako laik co nejlepší odpovědi:

1. Vyberu vhodný přednastavený model (na internetu je jich spousta, záleží, která oblast vás zajímá, pro rychlou ilustraci vyberu všeobecný model na psychoterapii).

2. Popíšu podrobně situaci a své emoce (případně nechám AI aby se doptala sama na podrobnosti, tady pozor, AI nemá emoce, takže není vhodné se v této oblasti na ní spoléhat, také AI často s námi souhlasí, je potřeba v rámci nastavení nebo otázek využívat i slova jako: “Buď zvídavá.” “Nabídni jiné pohledy.” “Ptej se mě, proč si to myslím.”

3. Začnu klást cílené otázky nebo žádat konkrétní postupy (ideálně, abych získala různé pohledy na situaci z různých psychologických směrů tak, abych dokázala vidět i slepá místa nebo situaci z nadhledu.

Příklad: 

Vyberu jeden z obecných psychologických modelů AI therapist and psychologist. 

Popisuji situaci: “Plánuji začít chodit večer běhat, ale už týden místo toho sjíždím sociální sítě. Jsem pak na sebe naštvaná a mám výčitky svědomí, že jsem promarnila další večer.”

Chci jenom rychlou radu, tak dám AI konkrétní otázku: “Vypiš pět nejčastějších řešení, které v tomto případě dělají jiní lidé”. Z pěti odpovědí mě zaujala sociální kotva. Pokračuji tedy dál v dotazování: “Rozviň téma sociální kotvy, vysvětli, jak funguje, a naplánuj a popiš tři první kroky, jak ji využít”. 

Pokud chci jít hlouběji, mohu AI napsat: “Doporuč mi k této tématice 3 vhodné terapeutické směry a vymysli k danému směru vždy 3 otázky, které by se zeptal psycholog klienta.” Zaujal mě Geštalt přístup, tak si povídám s AI dál a odpovídám si na otázku, kterou AI vymyslela: “Kdyby tvoje „běžící já“ a tvoje „scrollující já“ spolu seděly u jednoho stolu – co by si řekly?” 

AI nám tak může jednoduše doporučit konkrétní postup řešení situace, dát radu, nebo jít hlouběji a ukázat nové úhly pohledu, případně upozornit na slepá místa, která sami nevidíme.

Další tipy, jak pracovat s prompty

• Nastav roli AI – např. „Buď můj terapeut zaměřený na kognitivně-behaviorální přístup“ nebo „Ptej se mě jako geštalt terapeut“.

• Specifikuj, co očekáváš – např. „Nabídni mi tři různé pohledy na situaci“ nebo „Zeptej se mě na otázky, které by mi mohly pomoci rozkrýt hlubší motivaci.“

• Žádej konkrétní techniky – např. dechová cvičení, mindfulness postupy, krátká vizualizace.

• Pracuj se stupnicemi – „Pomoz mi ohodnotit míru stresu od 1 do 10 a navrhni tři postupy, které by mi pomohly snížit číslo alespoň o dva body.“

• Propojuj s reálným životem – „Navrhni, jak bych mohl/a využít to, co jsme teď probrali, v příštích třech dnech v praxi.“

• Provokuj nadhled – „Nabídni mi opačný pohled, než který jsem teď popsal/a.“

• Dávej si hranice – vyplatí se dodat, že odpovědi mají být „praktické, stručné a bezpečné“ – AI se pak méně uchyluje k vágním nebo zavádějícím formulacím.

Na co si dát při využívání AI jako terapeuta velký pozor?

Případné odborné odpovědi si ještě vždy prověřte i z jiných zdrojů. Na AI se nedá  stoprocentně a vždy spolehnout. Občas halucinuje nebo fabuluje. Ve světě jsou známé případy, kdy AI „poradila“ vysadit léky, zpochybňovala diagnózu, nevyhodnotila správně sebevražedné myšlenky a krizovou situaci, nebo doporučila něco, co je přímo v rozporu s odbornou péčí a léčbou.

Jsou také zaznamenané případy, kdy se lidé navázali na AI jako na kamaráda nebo odborníka a vznikla u nich závislost na AI. Ta se projevuje například tím, že člověk cítí paniku nebo neklid, když nemá k AI přístup, používá AI místo rozhovorů s kamarády, získává emoční úlevu nebo potvrzení od AI, vyhýbá se kontaktům s dalšími lidmi, odkládá návštěvu terapeuta, lékaře atd.

Kdy tedy AI nestačí a je lepší vyhledat odborníka?

Jak už jsme nastínili, ať je AI sebelepší, zatím nedokáže nahradit lidskou přítomnost a hluboký terapeutický vztah. Kdy tedy AI nestačí? Jsou situace, které výrazně narušují naše fungování a běžný život. V těchto chvílích je lidská podpora nezastupitelná:

• Dlouhodobé psychické obtíže: deprese, úzkosti nebo panické ataky nejsou jen „špatné nálady“. Zasahují hluboko do každodenního života, narušují spánek, práci, vztahy i pocit vlastní hodnoty. AI může nabídnout techniku na uklidnění, ale nedokáže rozlišit, kdy jde o běžné starosti a kdy už se jedná o stav vyžadující odbornou léčbu a dlouhodobou práci v bezpečném vztahu.

• Problémy spojené se sociálním kontaktem: neschopnost navazovat vztahy, šikana, domácí násilí nebo zneužívání jsou zranění, která vznikají ve vztazích. A právě vztah je také místem jejich léčení. Terapeut umí nabídnout bezpečné prostředí, podporu a postupné zpracování těchto zkušeností, což AI bez emocí a empatie zajistit nemůže.

• Emoční problémy: lidské emoce jsou složité, často protichůdné a vyžadují zrcadlení, porozumění a přijetí. AI umí napodobit empatickou odpověď, ale nikdy ji skutečně necítí. Tam, kde je třeba hluboká empatie a lidský kontakt, má své místo pouze terapeut.

• Závislosti: ať už na pornografii, online světě, AI samotné, nezdravých vztazích, alkoholu nebo drogách, jde vždy o vzorce chování spojené s únikem a sebepoškozováním. Změna vyžaduje podporu druhého člověka, motivaci a konfrontaci s realitou, nikoliv jen seznam tipů.

• Krizové situace: úmrtí v rodině, diagnóza závažné nemoci, živelné pohromy nebo náhlá ztráta zaměstnání. Tyto situace zasahují do samotných základů života. Vyvolávají silné emoce jako smutek, bezmoc či šok, se kterými je těžké zůstat sám. AI nedokáže poskytnout lidskou blízkost ani udržet prostor pro bezpečné vyjádření bolesti.

V těchto případech určitě doporučuji najít si vhodného terapeuta. Lidský vztah, přítomnost a odborná podpora jsou v krizích nenahraditelné.

Kombinace AI a terapeuta jako budoucnost

AI může být dobrým pomocníkem, ale lidský terapeut zůstává nenahraditelný. Budoucnost se proto nejspíš nebude odehrávat v rovině „buď – anebo“, ale spíš v jejich kombinaci. AI jako nástroj může usnadnit sebepozorování, nabídnout jednoduchá cvičení, připomenout techniky zvládání stresu nebo poskytnout rychlou úlevu v běžných situacích. Terapeut jako partner pomáhá chápat hlubší souvislosti, pracovat s traumaty, rozvíjet vztahovou zkušenost a bezpečné prostředí, kde se odehrává změna.

Synergie spočívá v tom, že AI může být užitečným doplňkem mezi sezeními, způsobem, jak si uchovat kontinuitu péče. Terapeut pak naopak může klientovi doporučit, jak digitální nástroje využít smysluplně a bezpečně. Technologie jsou skvělým pomocníkem při menších každodenních starostech a mohou být fajn doplňkem terapie. AI může být pomocník, ale ne “náruč”. Naše duše si zaslouží více než automatickou textovou nebo hlasovou odpověď. Zaslouží si být viděny, slyšeny a přijaty. 

Pokud cítíte, že potřebujete víc než rychlou radu, neváhejte se obrátit na odborníka. Najděte terapeuta, který vám sedne, a udělejte pro sebe krok k dlouhodobé změně.

Mohlo by vás zajímat