Jak s dětmi mluvit o sexu?

12. června 2024

Sexualita je jednou ze základních vlastností a potřeb člověka, které ho provází celým životem. Začíná oplodněním a končí odchodem z tohoto světa. Přestože přetrvává názor, že je sexualita vyhrazená pouze dospělým, doprovází vás ve všech fázích života. Je důležité mluvit se svými dětmi o sexu a sexualitě. Díky tomu je do života „vpustíte“ s potřebnými informacemi, vědomostmi a hodnotami, které jsou důležité pro zdravý vývoj jejich sexuality, sebepojetí a pro rozvoj a budování mezilidských vztahů.

Proč je důležité s dětmi mluvit o sexu?

Sexuální impulzy a zvědavost jsou přirozenou součástí lidského vývoje. Málokdo z vás dostal sexuální výchovu v komplexní formě, a tak často nevíte, jak na dětskou zvědavost reagovat. Zapomínáte, že děti nemají stejné zkušenosti jako vy dospělí a jejich zvědavé otázky o sexu a sexualitě jsou kladené s upřímností a bez předsudků. Proto vás často překvapí, když se děti upřímně zeptají na to, co je to sex nebo odkud se berou děti.  Nepodléhejte pocitům studu a vnímejte každou takovou situaci jako příležitost k budování důvěrného vztahu se svými dětmi. Pamatujte, že už od nejranější fáze života byste měli k sexuální výchově malých dětí přistupovat s otevřeností a porozuměním. Je totiž přirozené, že se o toto téma děti zajímají.

Existuje řada důvodů, proč je důležité, abyste dětské otázky týkající se sexu „nezametali pod koberec“. Proč byste se měli věnovat jejich sexuální výchově?

Podporujete zdravý vývoj dětí

Jakmile se děti začnou zajímat o tuto otázku, nesnažte se jí vyhnout. Pokud budete s dětmi o sexualitě mluvit, pomůžete jim porozumět vlastnímu tělu a emocím. To je velice důležité pro celkový zdravý vývoj člověka.

Jde o preventivní opatření

Pokud dětem poskytnete osvětu v oblasti sexuální výchovy, pomáháte jim pochopit otázku zdravého a bezpečného sexu. Tyto rozhovory mohou být prevencí před zneužíváním, sexuálně přenosnými nemocemi nebo třeba nechtěným těhotenstvím.

Rozvíjíte jejich emocionální inteligenci

Pokud dětem vysvětlujete, že v situacích, ve kterých se necítí pohodlně, mají právo na to říct: ne, učíte je tím chápat vlastní hranice a pocity. Zároveň jim vysvětlujete, že i ostatní lidé mohou mít podobné pocity, které je potřeba respektovat. Touto cestou můžete děti přivést k pochopení, že mají právo na své emoce, ale toto právo mají i ostatní lidé.

Čeho touto diskuzí můžete u dětí dosáhnout?

  • Sebeuvědomění – děti se naučí rozpoznávat vlastní emoce a pocity v různých situacích.
  • Sociálních dovedností – děti se naučí lépe komunikovat své hranice, což je důležité pro zdravé sociální interakce.
  • Empatie – děti porozumí tomu, že i ostatní mají podobné pocity a emoce. Děti se trénují ve schopnosti vcítit se do ostatních.
  • Zvládání frustrace – děti se naučí, jak zvládat situace, které nejsou podle jejich očekávání. Právě zvládání frustrace je důležité pro emocionální odolnost.

Chráníte je před zneužitím

Pokud dětem vysvětlíte, jak důležité je mít vlastní hranice a jak důležité je svolení, můžete je ochránit před potenciálním zneužíváním. Pokud děti vědí, které části jejich těla jsou soukromé a že se jich nikdo nesmí dotýkat bez jejich souhlasu, zvyšuje se šance, že rozpoznají nevhodné chování a oznámí to dospělým.

Děti se naučí, jak rozpoznat dospělé, kterým mohou věřit a jak hledat pomoc, pokud se cítí ohrožené nebo zneužívané.

Pomůžete jim pochopit sociální kontext

Rozhovory o intimních věcech pomohou dětem lépe porozumět tomu, s čím se mohou setkat ve společnosti a na internetu. Pomůže jim to k lepší orientaci v sociálních interakcích a v mediálním obsahu, který se týká sexu.

Kdy začít se sexuální výchovou u dětí?

Zřejmě každý rodič si časem položí otázky: „Kdy je nejvhodnější čas na to, začít s dětmi mluvit o sexu? Jak s tím mám vlastně začít?

Každá rodina je jiná a jedinečná. Každá rodina má vlastní hodnoty a přístupy. Co ale spojuje všechny rodiny? Přání, aby své děti co nejlépe připravily na vstup do života.

Žádné dítě se nevyhne setkání se sexuálním aspektem svého života. Bude hledat cestu k vlastní sexualitě, která souvisí nejen s reprodukcí a tělesným potěšením, ale také:

  • se vztahem k vlastnímu tělu,
  • se vztahem ke genderu,
  • se schopností orientovat se ve svých citech k ostatním,
  • s uměním vyjadřovat své touhy,
  • vyjadřovat osobní hranice atd.

Taková cesta není snadná, proto děti nenechte jít samotné. Buďte jejich doprovodem. S rodiči, kteří je podpoří, se půjde dětem po této cestě snadněji, s pocitem bezpečí a sebejistoty.

Děti přebírají rodinné vzorce. Proto pamatujte na to, že tak, jak přistoupíte k jejich sexuální výchově vy, bude mít vliv na jejich prožívání vlastní sexuality. Ukažte jim, že jste otevření a ochotní mluvit o těchto tématech. Můžete tak položit důležité základy pro důvěru a pochopení, které přetrvají až do dospělosti.

Je samozřejmé, že budete nervózní a je to v pořádku. Ale pokud budete otevření, můžete spolu absolvovat cestu, která může být plná poučení, porozumění a společného růstu.

Dávkování informací podle věku dítěte

Každé dítko se vyvíjí vlastním tempem, a tak je potřeba, abyste při takovém rozhovoru brali v úvahu, jak je dítě staré a vyspělé. Je potřeba odhadnout, co zvládne pochopit a zpracovat.

  • Doporučuji začínat postupně.
  • Začněte s jednoduchými tématy.
  • Obsah i způsob podání informací přizpůsobte věku a vývoji dítěte.

Přibližný plán znalostí podle stáří dětí:

  • Do 2 let – učte děti poznávat jejich tělo a jednotlivé části správně pojmenovat. Podpoříte znalost tělesné anatomie a položíte základ pro přijetí a respekt k vlastnímu tělu.
  • Od 3 do 5 let – dítě by mělo vědět, že jeho tělo patří jen jemu. Mělo by se v určitých situacích naučit říkat „ne“. Hodí se vysvětlení, jaký je rozdíl mezi chlapci a dívkami. Ke konci tohoto období zaveďte pojem „hranice plavek“. Tento termín slouží k vymezení částí těla, které jsou soukromé, a bez souhlasu dětí by se jich nikdo neměl dotýkat. Tímto způsobem se dítě naučí, kde má vlastní hranice a jak má reagovat, pokud tyto hranice někdo překročí.
  • Mezi 6 až 8 lety – v tomto období se jednoduchým způsobem bavte o reprodukci. Zdůrazněte, jak je důležité respektovat osobní hranice a že má vaše dítě právo na jakýkoliv sociální a fyzický kontakt říct „ano“, nebo „ne“. Jeho rozhodnutí by okolí mělo respektovat a nemělo by ho tlačit tam, kde by mu to bylo nepříjemné. Děti by měly vědět, že pokud je někdo nutí do něčeho, co je jim nepříjemné a cítí se v tom nepohodlně a nevhodně, měly by si o tom promluvit s dospělým, kterému důvěřují.
  • Od 9 do 12 let – v období puberty začněte dítěti vysvětlovat tělesné a emocionální změny, které se na něj „chystají“. Můžete zmínit také témata, jako je menstruace nebo masturbace. Vysvětlete jim, že je normální se v tomto období více zajímat o vlastní tělo a sexualitu. Nezapomeňte zdůraznit, že i když je tato zvědavost přirozená, existují určité sociální normy, které určují, kde a jak je vhodné se sebevyjadřovat (například: nahota je soukromá věc a není vhodné ji ukazovat na veřejnosti, není vhodné diskutovat o intimních tématech s lidmi, kteří o to nestojí, případně je probírat v nevhodných situacích). Učte děti, že jakýkoliv bližší fyzický kontakt (při hraní her, objímání nebo dávání pusy) by měl být vždy se souhlasem obou stran.
  • Od 13 do 15 let – děti jsou dostatečně staré na to, abyste s nimi hlouběji mluvili o mezilidských vztazích, sexuální orientaci, lásce a sexu. Zmiňte se také o antikoncepci, prevenci sexuálně přenosných nemocí a o tom, jak důležité je zodpovědné sexuální chování.
  • Od 16 let – v tomto věku se můžete pustit do hlubšího a komplexnějšího povídání o sexuální orientaci, sexuální identitě, souhlasu, plánování rodiny a o vztazích. Učte je porozumět zdravým a nezdravým vztahům. Vysvětlete jim důležitost sebeúcty a sebelásky ve vztahu, vysvětlete jim, jak dát a požádat o souhlas ve vztazích a jak důležitá je otevřená a upřímná komunikace.

Situace, které nahrávají k otevření tématu sexu a sexuality

Začít s dětmi mluvit o sexuální stránce života by mělo být stejně přirozené, jako když dítko učíte číst nebo zavazovat tkaničky. Možná vám pomůže, když si uvědomíte, že sexuální výchova je v nejjednodušším pojetí zkrátka jen výchova k sebepoznání a k respektu k sobě a k ostatním.

Pomoci si můžete nejrůznějšími knihami a edukativními pomůckami. Existují knížky o sexuální výchově pro děti, ale také různé online zdroje, které podporují sexuální výchovu dětí. Důležité je, abyste u svého potomka vybudovali důvěru. Dejte mu najevo, že je pro vás důležitý a že za vámi může kdykoliv přijít, a to s jakýmkoliv dotazem nebo problémem.

Pro začátek rozhovoru využijte vhodné momenty. Jedním z nich může být přímá otázka dítěte, další například scény v televizi. Pravděpodobně vás dítko svoji otázkou zaskočí. Co můžete dělat? Buď zpanikaříte a budete váhat, nebo tuto otázku vezmete jako vstupní bránu k otevřenému a upřímnému rozhovoru.

Zkuste se na tyto situace připravit. Jak?

  • Rozmyslete si, jak budete odpovídat – na otázky týkající se sexuality dětem odpovídejte stručně, upřímně a otevřeně. Informace předávejte v takové podobě, která odpovídá věku dětí. Ukažte dítěti, že je v pořádku se ptát.
  • Najděte své slepé zóny – buďte připravení a informovaní. Pokud se v této oblasti cítíte nejistí, je nejlepší si o tématu zjistit co nejvíce, abyste mohli předávat správné informace dál. K dostání jsou různé zdroje a literatura, které vám vysvětlí, jak s dětmi vést tyto rozhovory.

Nejčastější otázky a možnosti, jak na ně odpovídat

Sepsala jsem pro vás 4 otázky, na které se děti mohou zeptat a zároveň navrhla možnosti odpovědí.

1. Kde se berou děti?

  • Odpověď pro předškolní děti - "Děti přicházejí na svět, když vyrostou v bříšku maminky. Maminka a tatínek se o to společně postarají."
  • Odpověď pro děti v začátku školního věku: "Děti se zrodí, když se spojí malá část těla od tatínka, které říkáme spermie, s malou částí od maminky, která se jmenuje vajíčko. Když se spojí, začne růst miminko v maminčině břiše."

2. Co je to sex?

  • Odpověď pro mladší děti - "Sex je způsob, jakým si dospělí projevují lásku, když se chtějí mít ještě raději. Je to také jeden ze způsobů, jak mohou začít tvořit rodinu a mít děti."
  • Odpověď pro starší děti a mladistvé - "Sex je fyzická aktivita, při které si dva lidé velmi blízce sdílejí a projevují si lásku a náklonnost. Součástí sexu může být i snaha o početí dítěte, ale lidé to dělají také pro potěšení a projev intimní blízkosti."

3. Co je to menstruace?

  • Odpověď pro starší děti - "Menstruace je přirozený proces v těle ženy, kdy se její tělo každý měsíc připravuje na možnost otěhotnět. Když žena neotěhotní, tělo se zbaví malého množství krve a tkáně z dělohy. Je to úplně normální a znamená to, že tělo funguje tak, jak má."

4. Co je to masturbovat?

  • Odpověď pro dospívající - "Masturbace je dotýkání se svého vlastního těla pro fyzické potěšení. Je to normální součást objevování svého těla, ale mělo by to být soukromou záležitostí."

Při odpovídání na otázky je důležité, abyste byli připraveni poskytnout informace v kontextu, který je vhodný věku dítěte, a zároveň jste dokázali podpořit pozitivní a zdravý pohled na sexualitu. Zachování klidu, pozitivního tónu a otevřenosti vám umožní vytvořit prostředí, ve kterém se dítě bude cítit bezpečně a bude ochotnější dále sdílet své myšlenky a otázky.

Sexualita, kterou dětí vidí na internetu

V moderní době je součástí sexuální výchovy také vyučování dětí o chování na internetu, o soukromí a hranicích. Mluvte s dětmi o:

  • bezpečném používání sociálních sítí,
  • významu ochrany osobních informací,
  • nebezpečí spojených s interakcí s neznámými lidmi online.

Je důležité také otevřeně hovořit o pornografii a nerealistických očekáváních. Zdůrazněte rozdíly mezi pornografií a skutečnými intimními vztahy.

Rozhovor o internetovém soukromí a hranicích by měl probíhat současně s vysvětlováním fyzických hranic a soukromí v offline světě. Tímto způsobem můžete dětem zprostředkovat komplexní pochopení ochrany jejich těla a mysli.

Při rozhovorech o sexualitě nepoužívejte strach jako výchovný nástroj

Při sexuální výchově se vyvarujte používání strachu jako výchovného nástroje. Strach může být v rodičovství nástrojem, kterým jednoduše dosáhnete svého. Z dlouhodobého hlediska může zastrašování spojené se sexualitou vést k pocitům hanby a úzkosti.

Příklad: Děti, kterým bylo řečeno, že masturbace je škodlivá nebo nebezpečná, si mohou začít formovat negativní pohled na vlastní sexuální přání a touhy. To může ztížit jejich schopnost vytvářet zdravé sexuální vztahy v budoucnosti. Podobné je to i v případě, kdy rodič řekne, že pokud mají lidé předmanželský sex, něco špatného se jim stane.

Raději k těmto tématům přistupujte otevřeně a upřímně, poskytujte dětem realistické informace a nástroje, které potřebují k bezpečnému prozkoumávání online i offline světa. Nikdy nepoužívejte pornografické materiály k poučení dětí o sexu. Vyvarujte se také ignorování nebo bagatelizace jejich otázek a obav.

Pokud si všimnete, že má vaše dítě odlišnou sexuální orientaci od většinové, nekritizujte ho. Buďte respektující, trpěliví a ochotní projít s ním cestou k objevení toho, jak být v souladu se sebou. Děti potřebují vědět, že se na vás mohou obrátit pro radu a podporu bez strachu z odsouzení nebo ztráty důvěry.

Otázky o sexu můžete otevřít i na terapii

Sexuální výchova je důležitou investicí do zdravého sexuálního a emocionálního vývoje dětí. Rodičovská otevřenost a připravenost na diskuzi je zásadní pro zdravý rozvoj dětí. Dětem často stačí, aby na své cestě měly podporu svých rodičů. Nicméně v případech, kdy se dítě potýká s hlubšími problémy a není schopné svěřit se s vlastními nejistotami, obavami a problémy svým rodičům, může pomoci dětský terapeut, který má k dispozici pomůcky a zná metody, které pomáhají dětem vyjádřit své pocity, naučit se zvládat své emoce a překonat překážky ve zdravém a podpůrném prostředí.


Mohlo by vás zajímat

Dlouhodobý stres a vyhoření: Jak mu předcházet?

Dlouhodobý stres a vyhoření: Jak mu předcházet?

Jak může při syndromu vyhoření pomoci terapie?

Jak může při syndromu vyhoření pomoci terapie?

Jak pomoci člověku, který prochází vyhořením? Deset pravidel, kterými se řídit

Jak pomoci člověku, který prochází vyhořením? Deset pravidel, kterými se řídit