Online svět a děti: Jak ochránit jejich duševní zdraví?

Děti se rodí do světa, který je technologiemi prošpikovaný skrz naskrz. Ale rodí se také svým rodičům. Nezbytně se tedy způsob přemýšlení rodiče odrazí v tom, jak bude přemýšlet (a chovat se) dítě. Existuje mnoho článků, které stanovují pravidla pro rodičovskou kontrolu nad bezpečným užíváním technologií jejich dětmi. Pouze o pravidlech a doporučeních to ale není, přestože jsou důležitá. Abychom dětem zajistili zdravý a bezpečný vývoj, musíme je také systematicky učit konkrétním dovednostem a v neposlední řadě jim jít příkladem.

Jaký vliv má online obsah a užívání technologií na dětskou psychiku?

Dopad moderních technologií na psychiku dětí je zcela zásadní, nejde však říci, že je pouze negativní. Nic totiž není černobílé a vždy záleží na míře. Vědecké studie potvrzují, že dlouhodobý a nadměrný čas u obrazovky ovlivňuje vývoj exekutivního myšlení (plánování, řešení úkolů), blokuje rozvoj kognitivních schopností (především pozornosti a paměti) a vede ke vzniku návyku na tzv. „rychlý dopamin“ (okamžité uspokojení krátkého trvání).

U dětí a dospívajících se v závislosti na tom nedaří budovat trpělivost, vytrvalost či umění si počkat na odměnu, a tím prožít pocit dlouhodobého uspokojení. Mnohokrát byl také vědecky potvrzen vliv modrého světla na kvalitu spánku. Zmínit musíme i riziko vzniku závislosti na hrách, „scrollování“ či dopaminové závislosti na reakcích na sítích. Přínosem pro mladé lidi je pak přístup k informacím, budování dovedností vyhledávat informace a třídit důvěryhodnost podle zdrojů nebo možnost vyhledat pomoc, když potřebují.

Technologie vedou ke zkresleným představám mladých o životě

V mé praxi psychoterapeutky a školní psycholožky často narážím na to, že děti mají zkreslené představy o tom, jak vypadá každodennost. V tzv. „reels“ vidíme často jen extrémy, tedy buď to, co je skvělé, nebo to, co je příšerné. Hlavně to musí zaujmout. Pokud se děti a dospívající několik hodin denně krmí takto polarizovaným obsahem, jejich běžný život působí zoufale nudným a fádním dojmem.

V citlivém věku puberty, kdy si buduji identitu přes své vrstevníky a sociální skupinu, se nemohou vyhnout porovnávání. Protože ale neví, že se srovnávají s něčím, co je pro jejich život nerealistické, vede to k pocitům méněcennosti, úzkosti a ztrátě sebedůvěry. A tak ve snaze vyrovnat se ostatním chtějí být lepší a vedou sami sebe k perfekcionismu a nepřiměřenému tlaku na sebe a výkon.

Často se potkávám s mladým člověkem pod 15 let, který opakovaně tvrdí: „Radši se nepouštím do ničeho, protože by to stejně nebylo perfektní.“ Proces puberty je však přece biologicky nastaven k objevování, riskování, aktivitě a pohybu. Takováto paralýza proto může vést i k rozvoji  depresivních symptomů.

Úzkostný či depresivní dospívající bez sebedůvěry se pak nebude mít tendenci pouštět do sociálních interakcí v reálném světě, což povede také k oslabení dovednosti číst emoční či neverbální signály komunikace. To ho ještě více izoluje a začarovaný kruh se uzavírá. Neukazujme však na jediného viníka. Online svět je jen jedním z mnoha faktorů, které mají vliv na dětskou psychiku.

Co mám jako rodič dělat?

Nenecháváme děti jezdit tramvají, pokud to s nimi předtím nenatrénujeme. Dítě může dostat svobodu samostatně cestovat, až když nám prokáže, že unese zodpovědnost, která je s tím spojená. Pokud spolehlivě používá semafor a ví, jak má jezdit, ať si jezdí.

Proč si spousta rodičů myslí, že je to s telefonem či tabletem jiné? Mnoho dětí dostane telefon, a kromě času u obrazovky už nikdo dál moc nesleduje, co na něm dítě dělá. To je míra svobody, na kterou dítě rozhodně není připravené. Dítě si neumí říct: „Tohle video mi oblbuje mozek, tak ho vypnu.“ Dítě se na něj prostě nekriticky dívá. Proto potřebuje rodiče, kteří mu budou toto kritické myšlení nejprve ukazovat na sobě a pak postupně předávat.

Do 3 let: Chraňte děti před technologiemi

U dětí do 3 let eliminujte kontakt s obrazovkou na úplné minimum, řádově v minutách. Telefon dejte do ruky dítěti pouze v nejnutnějších případech (např. když potřebujete něco vyřídit na úřadě apod.). Nikdy nedávejte dítěti telefon během jídla, nevystavujte ho záření modrého světla večer před spaním a při pobytu venku ho nechte schovaný. V tomto věku se odehrává první socio-emoční vývoj dítěte, proto maximalizujte přímý kontakt a komunikaci s dítětem.

Do 6 let: Nechte děti zažívat důsledky a souvislosti

Děti do 6 let se musí učit první pravidla užívání technologií. Především se musí naučit vnímat hranice, tedy začátek i konec hraní. Pokud se dítě pravidelně vzteká v momentě, kdy má tablet odložit, není připravené takovou věc pravidelně používat. Dohodněte předem časový rámec (např. 20 minut), nastavte budíček, aby dítě dostalo jasný signál, že hra končí, a dohodněte, co očekáváte, že bude dělat, až signál zazvoní.

Pokud dítě reaguje vztekáním se a nechce tablet odložit, vysvětlete, že podle této reakce ještě není připravené, a že zítra tablet mít nemůže, a že to zkusíte zase pozítří. Smyslem je, aby se dítě naučilo aktivitu ukončovat. Buďte důslední.

6 až 12 let: Doba disciplíny, pravidel a zkompetentňování

V tomto období mnoho dětí dostává svůj první vlastní telefon. Při jeho předání nastavte pevná pravidla toho, jak bude telefon ve vaší domácnosti fungovat:

• Limitujte čas strávený u obrazovky a využívejte rodičovskou kontrolu používaných aplikací. Blokujte telefon po 20. hodině a ztlumte notifikace během přípravy do školy, apod. Tato nastavení se dají řídit mnoha aplikacemi, např. Family Link. 
• Nastavte pravidla společného soužití – telefon nemá nikdo z rodiny (ani rodiče!) u společného stolování, nastavte domácí povinnosti a participaci dítěte na chodu domácnosti a nastavte také důsledky při nespolupráci.
• Pravidelně procházejte obsah telefonu společně. Diskutujte o tom, jak jsou vedené konverzace, předávejte základní bezpečnostní návyky a konzultujte výběr profilové fotky a sdílený obsah.
• Občas umožněte dítěti prodloužit čas u obrazovky za předpokladu, že to emočně zvládá a že zvládá své běžné povinnosti.
• Pěstujte takový offline vztah, aby s vámi mohlo dítě o čemkoliv mluvit.
• Čím důslednější v tomto období budete, tím víc se vám to vyplatí v období puberty.
• Učte děti dovednostem kritického myšlení, učte je operovat s touhou prvního a druhého řádu (tzn. „Něco chci → chci to chtít? Je pro mě dobré to chtít?“) a budujte zdravou sebedůvěru a sebeúctu v přímých a transparentních vztazích.

Od 12 let: Uplatňujte dohody a flexibilně měňte pravidla

V pubertě se vám vyplatí vše, co jste nainvestovali v předchozích 6 letech. Základem bude nyní důvěra, bezpečný a otevřený vztah a komunikace. K mnoha věcem, které na síti bude dospívající dělat, se vůbec nedostanete. Pěstujte proto takové vztahy, aby se dítě cítilo natolik v bezpečí, že za vámi přijde samo.

Buďte citliví na změny v potřebách dítěte a flexibilně vyjednávejte o změnách pravidel (například v jakém momentě mu umožníte samostatně nakupovat v e-shopu apod.). Se svobodou operujte stále stejně – pokud umí nést zodpovědnost, může mít i svobodu. Kontrolně limitujte množství času a dbejte na kvalitní čas trávený společně bez technologií.

Je dobré mít na paměti, že kromě dodržování doporučení také systematicky budujete dovednosti a předáváte hodnoty. Bez ohledu na věk dítěte nikdy nezapomeňte, že právě vy jste vzorem pro vaše dítě, které málokdy udělá, co řeknete, ale vždy zopakuje, co uděláte. Když budete večery trávit koukáním do mobilu, věřte, že dítě bude časem dělat totéž.

Mohlo by vás zajímat