Jak si vybudovat psychickou odolnost v době nejistoty
Možná to znáte i vy. Ráno se probouzíte a máte pocit, že svět kolem vás vypadá jinak než včera. Valí se na vás nové požadavky v práci nebo ve škole, změny v rodině nebo tlak na výkon. Stav, kdy cítíme, že nemáme věci pevně v rukou, nás dokáže rozhodit. A právě proto je užitečné umět si zachovat vnitřní stabilitu ve světě, který se rychle mění.


Co je psychická odolnost?
Psychická odolnost znamená schopnost zvládat stres a náročné situace. Rozhodně to neznamená, že vás nic nedokáže rozhodit, ale že si dokážete udržet vnitřní oporu i v době, kdy se vše okolo vás mění. Psychicky odolní lidé přijímají realitu takovou, jaká opravdu je. Zároveň svou energii věnují tomu, co mohou sami ovlivnit, třeba tomu, jak přemýšlí nebo jak se v dané situaci zachovají.
Psychickou odolnost neboli resilienci ovlivňuje několik oblastí:
Emoční regulace: Umíte rozpoznat, co cítíte, a víte, jak s emocemi pracovat.
Realistický optimismus: Vnímáte situaci takovou, jaká opravdu je, a zároveň věříte, že ji dokážete zvládnout, i když je velmi náročná.
Sebepoznání: Znáte své hodnoty, silné a slabé stránky a své hranice.
Podpora a vztahy: Máte kolem sebe lidi, kteří vás vyslechnou a podrží v těžkých chvílích.
Adaptabilita: Jste schopní hledat nová řešení, když stará přestávají fungovat.
Jak si postupně vybudovat psychickou odolnost?
Dobrou zprávou je, že psychická odolnost není vrozená vlastnost. Jedná se o dovednost, kterou je možné budovat a posilovat každý den. Psychická odolnost pomáhá lépe zvládat stres a nepříznivé situace, zlepšuje schopnost řešit problémy a zachovat si kontrolu nad svým životem i v době nejistoty.
Zamyslete se nad tím, kým vlastně jste
Než uděláte jakoukoli změnu, zastavte se a sledujte, co se uvnitř vás děje. Zkuste si zodpovědět tyto otázky:
Jak obvykle reaguji na stres?
Co mě dokáže nejvíce rozhodit?
Jaké myšlenky a emoce se objeví, když mě něco rozhodí?
Kde cítím největší nejistotu (emoce, sebepoznání, vztahy, adaptabilita)?
Co mi naopak přináší klid?
Tato sebepoznávací reflexe vám pomůže zjistit, které části odolnosti fungují dobře a které byste naopak měli posilovat.
Rozšiřujte svou komfortní zónu
Psychická odolnost roste tehdy, když se přiměřeně vystavujeme náročným situacím, tedy situacím, které jsou nové a obtížné, ale zároveň jsou zvládnutelné. Může se jednat i o drobnosti typu:
Svěřím se kamarádovi nebo kolegovi s tím, co mě trápí, i když bych to normálně neudělal/a.
Zkusím se pustit do řeči s někým, koho neznám.
Zavolám někomu, s kým už jsem dlouho nemluvil.
Vyzkouším novou volnočasovou aktivitu (tanec, zpěv, háčkování apod.).
Zkusím malou změnu rutiny, třeba v tom, že do práce nebo do školy půjdu jinou cestou.
Pro každý takový „experiment“ si udělejte krátkou reflexi:
Co jsem zkusil/a?
Co bylo nejtěžší?
Jak jsem se o sebe postaral/a?
Co příště udělám jinak?
Soustřeďte se na to, co můžete ovlivnit
Mnoho nejistot pramení z budoucnosti a věcí, které nemůžete změnit. Místo tápání „co když…?“ se zaměřte na malé kroky, které můžete podniknout teď hned pro to, abyste se cítili lépe.
Zkuste si třeba představit, že máte strach, že vás vyhodí z práce. Místo toho, abyste se utápěli v obavách „co když mě vyhodí“ a představovali si nejhorší možné scénáře, zaměřte se na to, co můžete udělat teď hned, např.:
Zkontrolovat pracovní úkoly.
Požádat o zpětnou vazbu kolegy nebo nadřízené.
Plánovat si den, abyste se cítili efektivněji.
Posilovat své pracovní dovednosti apod.
Promyslet si „plán B“.
Trénujte psychickou odolnost každý den
Odolnost se nebuduje jen při krizích, ale v každodenních okamžicích – v tom, jak reagujete na malé stresy, změny plánů nebo jak pečujete o sebe.
Tipy, které můžeš dělat každý den:
Sledujte své myšlenky a zkuste je změnit. Když se objeví „nezvládnu to“, přerámujte je na „můžu to zkusit krok za krokem“.
Praktikujte všímavost a dýchání. I krátké vědomé dýchání může zklidnit tělo i mysl.
Udržujte a posilujte vztahy. Sociální podpora vám může připomenout, že nejste sami.
Dopřejte si dobrý spánek, pohyb a zdravou stravu. Nezapomínejte, že tělo a psychika spolu silně souvisejí.
Využívejte své silné stránky
Každý z nás má své zdroje, které se promítají do odolnosti, ať už se jedná o humor, empatii, cílevědomost, disciplínu nebo analýzu situací. Uvědomte si, co vám už funguje, a používejte to vědomě. Jedná se o vaši „vnitřní jistotu“, o kterou se můžete vždycky opřít.
Podle čeho poznáte, že rostete?
Psychickou odolnost často nepoznáte podle toho, že vás nic nerozhodí a nejste ve stresu. Poznáte ji tak, že jste více v kontaktu sami se sebou. Uvědomujete si, že prožíváte stres, zátěž nebo silnou emoci, ale umíte se vědomě zklidnit. Můžete si všimnout i drobných změn:
Dřívější těžké situace vás nerozhodily tak jako dřív.
Častěji si dopřejete krátkou pauzu.
Nejste na sebe tak tvrdí, když uděláte chybu.
Přemýšlíte více o tom, co můžete změnit tady a teď.
Umíte si říct o pomoc.
Psychická odolnost není o tom, že se vás nic nedotkne. Je o tom, že umíte najít svůj střed i v nejistotě, vědomě reagovat, pečovat o sebe a hledat podporu tam, kde je k dispozici. Každý malý krok dnes vás posílí v následujících dnech.
Pokud máte pocit, že to nezvládáte sami, může vám pomoci rozhovor s terapeutem, který vám pomůže najít nástroje a strategie, jak zvládnout náročné situace s větší jistotou.
Mgr. Šárka Hrabovská
Specializace:
syndrom vyhoření
seberozvoj
vztahy
sebevědomí
emoční problémy, vztek
stres

Další články autora

Stres
Úzkosti
16.7.2026
Co pomáhá při úzkosti a kdy už na to nebýt sám?
Úzkost nás někdy dokáže naprosto paralyzovat. Co pomáhá při akutní úzkosti, co z dlouhodobého hlediska a kdy vyhledat terapeuta?

Emoce
Vztahy
27.5.2026
Emoční vydírání: jak ho poznat a jak se chránit
Emoční vydírání je ve vztazích velmi časté. Psychologové a psychoterapeuti radí, jak ho rozpoznat i jak se proti němu chránit.

Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
7.1.2026
Deprese není depka aneb mýty o depresi a co dělat, když se depka promění v depresi
V minulém článku jsme se věnovali rozdílu mezi běžným psychickým propadem, takzvanou depkou a depresí jako skutečnou nemocí. V dnešním pokračování se blíže zaměříme na mýty a předsudky, které se s depresí stále pojí. Nabídneme také konkrétní vodítka, kdy už nejde o depku, ale o depresi, a co dělat, pokud v těchto popisech poznáte sebe nebo někoho blízkého.

Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
1.1.2026
Deprese není depka: Jak rozlišit krátkodobý splín od vážného stavu?
Mnozí z nás používají slovo „depka“ pro označení špatné nálady nebo špatného dne, kdy je toho na nás moc, nedaří se, jsme přetížení, bez nálady a nic se nám nechce. Taková hovorová formulace však zakrývá podstatný rozdíl mezi přechodným poklesem nálady a klinickou depresí. Pojďme se podívat na to, kdy jde o běžný návalový smutek a kdy o nemoc, která vyžaduje pozornost odborníka.

Vztahy
9.9.2025
Jak poznat, kdy na vztahu ještě pracovat a kdy je čas se rozejít?
V každém vztahu se střídají chvíle jistoty a větší stability s momenty pochybností. Na jedné straně stojí touha zachovat to, co jste spolu vybudovali, na druhé straně pocity, že to možná už nejde dál. Někdy v sobě cítíme protichůdné impulzy – lásku a odpovědnost kontrastující se zklamáním či vyčerpáním. Poznejte ve svém vztahu signály naděje na rozvoj, ale také hranice, kdy už je lepší vztah ukončit, abyste se ochránili a dali si šanci pro jiné vztahové směřování.

Vztahy
Sebedůvěra
Rodičovství
16.5.2025
Rodičovství jako nástroj seberozvoje
Rodičovství je jednou z nejintenzivnějších životních zkušeností, která přináší nejen radost a lásku, ale také výzvy, frustraci, únavu a hlubokou osobní transformaci. Pokud se na rodičovství podíváme jako na cestu seberozvoje, můžeme díky němu dosáhnout většího poznání a pochopení sebe sama a rozvíjet své schopnosti a dovednosti.
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Vztahy
Duševní zdraví a seberozvoj
10.8.2026
Nemám chuť na sex. Co to může znamenat?
Nechuť k sexu může mít celou řadu příčin. Kdy je na vině zdraví a kdy může nízké libido značit partnerské problémy? A jak může pomoci psychoterapie?

Duševní zdraví a seberozvoj
Stres
Emoce
23.7.2026
Mindfulness funguje jako záchranný kruh, když je toho na vás moc
Jak najít cestu ven z kolotoče myšlenek a nikdy nekončící únavy? Podle psychologů a psychoterapeutů může pomoci technika mindfulness.

Duševní zdraví a seberozvoj
Stres
Úzkosti
18.7.2026
Proč nejde “vypnout hlavu” a co funguje místo toho?
Proč nejde vypnout hlavu? Zjistěte, proč mysl běží a jak změnit vztah k myšlenkám, aby se přirozeně zklidnila bez tlaku a boje.

Vztahy
Duševní zdraví a seberozvoj
Sebedůvěra
18.7.2026
Stud, tlak a výkon ve vztazích aneb proč máme pocit, že musíme být „dost“?
Proč se ve vztazích tolik bojíme selhání, odmítnutí nebo nedostatečnosti? Zjistěte, jak stud, tlak a výkon ovlivňují blízkost a co pomáhá namísto kontroly.

Duševní zdraví a seberozvoj
Vztahy
18.7.2026
Proč je pro mě blízkost těžká aneb strach z odmítnutí, zranění a ztráty sebe sama
Proč je pro nás blízkost někdy tak těžká, přestože po ní toužíme? A jak souvisí strach z odmítnutí, ztráty sebe sama nebo zranitelnost s našimi vztahy?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
16.7.2026
Jak si pomoct, když jsem přetížený/á, ale nedokážu vypnout
Vnímáte, že jste přetížení, vaše tělo je unavené, ale hlava nechce vypnout? Poradíme vám, co může pomoci podle psychologů a psychoterapeutů.