Chystáte se poprvé na terapii? Zjistěte, jak probíhá

Zjistěte, jak probíhá individuální terapie u psychoterapeuta

Chystáte se na psychoterapii? Jistě uvažujete nad tím, co všechno bude toto setkání obnášet a jak se na psychoterapii připravit. Sepsali jsme základní otázky, které si lidé před návštěvou nejčastěji pokládají. Možná napadly i vás, a tak vám na ně přinášíme odpovědi. Věříme, že vám před první návštěvou dodají klid.

1. Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychoterapeutem?

Při hledání pomoci v oblasti duševního zdraví můžete narazit na pojmy „psycholog“ a „psychoterapeut“. Tyto dva termíny se často zaměňují a laik v nich nevidí rozdíl. Z hlediska odbornosti tu však určitý rozdíl je. Ke komu se tedy vydáte? K psychologovi, nebo psychoterapeutovi?

Kdo je to psycholog?

Psychologem je člověk, který absolvoval 5 let studií na vysoké škole, obvykle se jedná o absolventa filozofické fakulty. Absolvent medicíny je psychiatr. Ten může na rozdíl od psychologa předepisovat léky. „Moderní“ označení pro psychologa je také mentální kouč nebo psychopatolog.

Každý psycholog se po studiích specializuje na různé oblasti. Někdo působí v pedagogicko-psychologické poradně, jiný může dělat psychologa ve firmě v rámci oddělení HR. Klinický psycholog je odborník na psychodiagnostiku, zadává a vyhodnocuje různé testy a dotazníku a může provádět také psychoterapii. Klinický psycholog musí po magisterských studiích psychologie pracovat dalších 5 let na plný úvazek ve zdravotnictví a následně složit atestaci v oblasti klinické psychologie. Poté může pracovat samostatně, např. mít vlastní ambulanci.

Kdo je psychoterapeut?

O tom, kdo se smí označovat za psychoterapeuta, panují diskuze i mezi odborníky. Podle České asociace pro psychoterapii (ČAP), která následuje kritéria Evropské asociace pro psychoterapii, psychoterapeut musí mít patřičné vzdělání a k tomu absolvovat akreditovaný psychoterapeutický výcvik, který trvá zhruba 5 let. Psychoterapeut  pracuje pod supervizí, kdy své klienty konzultuje a dále se profesně rozvíjí.  Výcviků a terapeutických směrů je celá řada. Na terapii za psychoterapeutem můžete začít chodit kdykoliv, kdy se necítíte dobře nebo potřebujete v životě změnu.

2. Jak vypadá první terapie u psychoterapeuta?

První setkání se dá chápat jako takové „oťukávací“. Zřejmě vás bude zajímat, co všechno psychoterapeutovi na prvním sezení říct. Jednotliví terapeuti můžou první setkání pojímat různými způsoby. Někdo se bude hodně ptát na všelijaké oblasti vašeho života, aby si načrtl obrázek o vašem příběhu. Další vás nechá volněji povídat o tom, co vás přivádí. Jiný terapeut bude více mluvit o sobě a svém stylu práce. Obecně se ale dá říct, že cílem prvního setkání by mělo být zjistit, zda je pro vás oba spolupráce možná. A to:

1. prakticky (Jak dlouho a jak často chcete na terapii docházet?),
2. odborným zaměřením (Poradí si terapeut s vaším typem potíží?),
3. pocitově (Sedí vám terapeut?).

3. Bude mi můj terapeut vyhovovat?

Můžete sledovat několik oblastí, které vám napoví, zda spolupráce může klapat.

• Je vám terapeut sympatický?
• Souzní jeho styl práce s tím, jak vnímáte svět vy a kudy se chcete ubírat?
• Dovedete si představit se s tímto člověkem pravidelně setkávat a svěřovat se mu?

Možná vás bude zajímat, jak s psychoterapeutem mluvit. Proto je dobré první setkání využít k tomu klást terapeutovi otázky, které vás zajímají, a případně taky sdílet své představy a očekávání. Přeci jen je to člověk, kterému možná budete otevírat i části své duše, které neznají ani vaši blízcí. 

Ptejte se, jaké vzdělání má terapeut, zda se specializuje na nějaká témata nebo jestli vám bude dávat úkoly a konfrontovat vás, či naopak podporovat. Každému vyhovuje něco jiného.

Pokud se zdá, že byste si mohli s psychoterapeutem vyhovovat, na prvním setkání se často nastavují formální pravidla vašich setkání a průběh terapie. Typické jsou domluvy způsobu a frekvence platby, pravidel změn termínů nebo podmínky zrušení setkání. 

TIP: Přečtěte si také článek Nejčastější otázky o terapii, na které se bojíte zeptat

A co když vám terapeut vyhovovat nebude? I to se může stát. Existuje celá řada terapeutických přístupů (na profilu terapeuta najdete vždy informaci, jaký absolvoval výcvik) a každému sedne něco jiného.

TIP: Přečtěte si také článek Váš osobní pomocník pro výběr terapeutického směru

A průběh terapie samozřejmě ovlivňuje i samotná osobnost terapeuta. Může vám být zkrátka jen lidsky nesympatický, nebo vám připomínat někoho nesympatického z vašeho života. V takovém případě je zcela v pořádku v terapii nepokračovat a vyzkoušet jiného terapeuta. Rozhodně se nenechte prvním “nezdarem” při výběru toho pravého odradit, je to zcela běžná věc. Někteří terapeuti dokonce doporučují vyzkoušet si první sezení klidně u tří nebo čtyř terapeutů a z nich si vybrat toho, kdo vám sednul nejvíc. Nebojte se terapeutovi upřímně říct, že vám jeho přístup nesedí a v terapii nebudete pokračovat.

4. Jak dlouho a v jaké frekvenci budu na terapii chodit?

Během prvních setkání mnoho terapeutů s klienty formuluje tzv. terapeutický kontrakt. To je dočasný cíl terapie, tedy téma, se kterým přicházíte a které chcete prozkoumat a změnit. Zatímco někoho může lákat rozvojová práce na sobě, má chuť rozšířit si způsob prožívání a je ochotný na sobě pracovat dlouhodobě, jiný klient se chce třeba hlavně zbavit nespavosti a nemá potřebu (nebo čas či peníze) se v sobě „nimrat“ déle. Všechny tyto motivace jsou legitimní. 

V průběhu se může stát a také se to často děje, že se původní cíl promění spolu s tím, jak se měníte vy a jak rozumíte vašemu problému. Je pak na vaší domluvě s terapeutem, abyste si průběžně slaďovali cíle terapie a viděli, zda se pohybujete směrem, jakým skutečně chcete. Frekvence terapie záleží na vzájemné domluvě.

5. Uleví se mi po prvním setkání s terapeutem?

Mnozí klienti přichází na první setkání plni směsi zjitřených emocí, únavy a naděje. Může se stát, že hned sama možnost konečně své trápení sdílet a nezůstávat s ním sám/sama přinese citelnou úlevu. Často je to ale první krůček a pro hlubší zpracování tématu bude potřeba více návštěv. A mnohdy více, než bychom si třeba přáli.

Může se taky stát, že budete zklamaní, že před vámi nesedí člověk, který rychle a přesně rozkryje váš problém podobně jako radiolog, jenž vám umí udělat vmžiku rentgen zlomené holeně. Psycholog či psychoterapeut oproti tomu s vámi pomalu a postupně rozkrývá vzorce vašeho prožívání a pomocí dotazů, které sami sobě jen tak nepoložíte, pomáhá skládat mozaiku vašeho příběhu a toho, jak s ním můžete pracovat.

6. Jak poznám, že to funguje?

Klienti často popisují příjemný pocit už jen z toho, když pojmenují a pochopí, co se s nimi vlastně děje. Je to prožitek souladu se sebou, který sám o sobě přináší uklidnění a pocit větší stability. Větší porozumění a ukotvenost v sobě pak vede k uvědomění si vlastních potřeb a přání. Směřování terapie však nemá být jen o chápání, ale také o činech a schopnosti přetavit myšlenky v jednání, které odpovídá tomu, jak chceme žít.

Častým projevem dobře fungující terapie je to, že:

• děláte věci, na které jste si dříve netroufali,
• jste uvolněnější v situacích, kdy jste bývali v tenzi,
• celkově se cítíte „živěji“ a přitom stabilněji.

Někdy však takové změny také znamenají prudší proměny vztahů a životního směřování, což může být pro okolí překvapivé a pro vás i trochu děsivé. Otevřít se novému totiž vyžaduje odvahu. Takové transformace se ale obvykle projevují po dlouhodobějších nebo intenzivnějších terapiích a můžou jim předcházet měsíce, kdy je postup pomalý.

7. Nestačí se svěřit kamarádovi?

Terapie a „pokec“ s kamarádem jsou dvě odlišné věci.

• Kamarád vás dokáže vyslechnout a podpořit. Případně vám může říct, jak by se ve vaší situaci zachoval on sám. Výhodou je, že vás dobře zná v různých situacích. Na druhou stranu může být jeho pohled hodně subjektivní, nemusí mít zkušenosti a citlivost na témata, které odborník dokáže zachytit. 
• Na terapii vás psychoterapeut vyslechne, ale také vám pomůže rozklíčovat, jak se to děje, že zažíváte konkrétní potíže.  Pomůže vám na vaši situacii nahlédnout jinou perspektivou. Naučí vás umět se jí postavit a ujasnit si, co potřebujete a chcete. Tím se bude rozvíjet váš potenciál.

Ani ten nejlepší kamarád nemusí mít kapacitu neustále poslouchat vaše trápení a problémy. Ale psychoterapeut je tady právě proto. Více si k tomuto tématu můžete přečíst také v článku Chodit na terapii není slabost - vyvracíme mýty spojené s psychoterapií