Nejčastější otázky o terapii, na které se bojíte zeptat

Legitimní otázky, na které se ale klienti bojí zeptat

Než se rozhodnete vyhledat terapeuta, budete zřejmě dumat nad tím, kde ho hledat a podle čeho si vybrat takového, který vám sedne. Jakmile začnete chodit na sezení, určitě se vám v hlavě vyrojí spousta otázek, na které se možná budete ostýchat zeptat.

Jaké otázky nejčastěji vrtají klientům hlavou? Klienti se ptají, my odpovídáme

Sepsali jsme otázky, které klienti často řeší sami v sobě, ale zdráhají se na ně zeptat svého terapeuta.

Můžu se svého terapeuta ptát na osobní otázky, nebo mu navrhnout tykání?

Během sezení s terapeutem navážete blízký vztah, a tak je logické, že se časem začnete zajímat o jeho osobu blíže. Možná vás bude zajímat, jak to má doma on nebo jestli má rodinu apod. Po delší době vás možná napadne se terapeuta zeptat, zda si nezačnete tykat, když se znáte tak dlouhou dobu a on o vás ví spoustu osobních věcí. Měli byste vědět, že práce terapeuta je především o podpoře, kterou dává klientovi. Nikoliv o sdílení jeho osobních informací. Pokud se na něco osobního zeptáte, bude terapeuta pravděpodobně zajímat, proč se ptáte a jakou potřebu tím vyjadřujete. Otázka tykání je individuální. Záleží na tom, co terapeut považuje ve vztahu ke klientovi za vhodné.

Nebude o mně a mých starostech terapeut mluvit s někým dalším?

Mlčenlivost je základním principem v psychoterapeutické praxi.  Terapeuti mají povinnost chránit osobní a citlivé údaje svých klientů a nesdílet je s nikým jiným. . Pokud by chtěl terapeut váš příběh s někým sdílet, musí mít vaše explicitní svolení. Sdílení informací o vás musí být maximálně anonymní. Nikdo nesmí poznat, o kom se mluví. Terapeut může svoji zkušenost s vámi probrat se svým supervizorem. Supervizor je zkušenější odborník v oboru. Supervize je prostor, kde může terapeut sdílet zážitky z terapeutických sezení.  Jejím cílem je zlepšení a rozvoj práce terapeuta. Vaše informace zůstávají důvěrné i během těchto konzultací.  Zároveň zde dostává zpětnou vazbu na svoji práci.  

Výjimkou z mlčenlivosti je oznamovací povinnost, která vyplývá z trestního zákoníku.  To znamená, že v případě, kdy se terapeut dozví, že klient spáchal, páchá nebo plánuje trestný čin, musí to ohlásit policii. Na tento fakt terapeut klienta upozorní předem.

Může ke stejnému terapeutovi chodit i můj kamarád nebo člen rodiny?

 Většina odborníků se shoduje na tom, že není vhodné pracovat s klienty, kteří se mezi sebou znají. Nedoporučuje se, aby ke stejnému terapeutovi chodili členové rodiny nebo partneři, pokud se nejedná o párovou nebo rodinnou terapii. Aby mohl odborník zůstat nestranný, neměl by mít předchozí osobní vazby s klientem. Také se nedoporučuje, aby párový terapeut dělal individuální terapii jednomu z partnerů. . Záleží ale na situaci. Například na menším městě je těžké nemít v péči klienty, kteří se neznají. Někdy může skutečnost, že se dva klienti jednoho terapeuta znají, vyplynout na povrch až po několika sezeních. Pokud terapeut zjistí, že jeho dva klienti mají společné problémy, může být nutné spolupráci s jedním z nich ukončit. To ale neznamená, že nechá klienta na holičkách. Obvykle mu doporučí některého z kolegů.

Můžu chodit k terapeutovi, kterého znám ze svého okolí?

Pokud vám nevadí, že terapeuta znáte, oslovte ho. Pak záleží na terapeutovi, zda mu “známost” nebude při vykonávání terapie překážet. Každý psychoterapeut musí sám zvážit úroveň známosti a rizika, která z ní plynou. Pokud vás terapeut zná odmalička, může pro něj být těžké oddělit osobní a profesionální vztah. Terapeut totiž na vás může mít názor z dřívější doby, a to může ovlivnit celou terapii.  Jestliže je to soused, se kterým máte jen povrchní vztah, je pravděpodobné, že zde k žádnému střetu zájmů nedojde a terapie se bude ubírat správným směrem.

Může mi terapeuta dělat můj příbuzný?

Rodinu a blízké by si terapeut do praxe brát neměl. Etické směrnice obvykle terapeuty odrazují od toho, aby dělali terapii svým blízkým nebo členům rodiny. Hrozí totiž potenciální konflikt zájmů. To, že se člověkem dobře zná, nebo je to dokonce jeho rodina, výrazně ovlivňuje efektivitu jeho práce. Navíc jde o zmiňovaný konflikt zájmů. Takový vztah by byl velice komplikovaný a mohl by nadělat více škody než užitku. Osobní vztah (například kamarádství) a profesní role terapeuta by měly zůstat oddělené. V každé roli se totiž člověk chová trošku jinak.

Můj kamarád je terapeut. Můžu ho doporučit svému známému?

To samozřejmě můžete. Terapeut ale bude řešit otázku, zda potenciálního klienta odmítnout kvůli tomu, že máte společného známého. Je potřeba pamatovat na to, že stejně jako vy, tedy klient, můžete kdykoliv ukončit sezení, může i terapeut klienta odmítnout. Správný terapeut v takovém případě klientovi předá kontakty na další odborníky. V případě, že se terapeut rozhodne známého svého kamaráda přijmout, sleduje, jak se sezení vyvíjí. Pokud by se v terapii objevilo něco, co se týká terapeutova kamaráda, musí terapeut situaci začít řešit, protože se ho osobně týká. A k tomu by v terapii docházet nemělo.

Mohu dát svému terapeutovi dárek?

Můžete, ale terapeut se bude pravděpodobně zajímat o to, co tímto dárkem vyjadřujete. Bude ho zajímat, co dárek znamená ve vztahu k jeho osobě.

Může se z mého terapeuta stát kamarád?

Během terapie určitě ne. V této době je potřeba si zachovávat profesionální hranice. Přátelství s terapeutem by mohlo narušit terapeutický vztah. Jestliže ke svému terapeutovi pociťujete přátelský vztah, promluvte si s ním o tom. Pokud jde o přátelství po terapii, je potřeba mít určitý časový odstup. Tak se zabrání konfliktu zájmů. 

Co mám dělat, když mě můj terapeut přitahuje?

Přitažlivost terapeuta je časté téma. Terapeut je empatický, snaží se vás podpořit, pomoci vám a bezpodmínečně vás přijmout, což vám může imponovat. Pokud cítíte, že vám terapeut není lhostejný a přitahuje vás, je dobré to v terapii otevřeně probrat. Přitažlivost je přirozená lidská emoce, která může být důležitým bodem v reflexi vašeho života. Zkušený terapeut k tomuto tématu umí profesionálně přistoupit. Pomůže vám porozumět původu i významu vašich pocitů.

Mám svého terapeuta pozdravit, pokud jej potkám na ulici?

Někteří terapeuti to mají nastavené tak, že klienta jako první nezdraví, a to zejména, když jej doprovází někdo další. Takto ctí pravidlo anonymity. Pokud je klient sám, obvykle terapeut pozdraví. V případě, že ho někdo doprovází, mohl by se klient dostat do situace, kdy by musel říct pravdu o tom, koho zdraví, případně svému doprovodu zalhat. Ani jedna situace pro něj nemusí být příjemná. Otázku zdravení terapeuti raději nechávají na klientovi. Sám si tím určuje, jak moc chce být „odhalen“.

Chci ukončit sezení. Jak na to?

Mnoho klientů v průběhu terapie zažije myšlenky na přerušení nebo ukončení sezení.  Je v pořádku cítit se nejistým nebo nervózním při myšlence na ukončení terapie. Mnoho lidí může mít obavy z reakce terapeuta, ale důležité je pamatovat na to, že terapie je služba pro vás, a měli byste dělat to, co je nejlepší pro vaše mentální zdraví.

K ukončení sezení můžete mít různé důvody. Mezi nejčastější patří pocit, že jste vyřešili, co jste potřebovali, finanční situace, nesouhlas s prací terapeuta nebo pocit, že terapie nikam nevede.      Pokud máte pocit, že jste na terapii dosáhli toho, co jste od ní čekali, řekněte to terapeutovi a domluvte se na tom, jak bude ukončování terapie vypadat.

Pokud se chystáte terapii ukončit například kvůli rozporu, tedy kvůli tomu, že nesouhlasíte s tím, co terapeut řekl nebo udělal, buďte otevření a řekněte mu na rovinu, jak to je. Otevřená komunikace je klíčová. Třeba se vám povede spor vyřešit. Pokud by se problém nedařilo dlouhodobě vyřešit, je lepší požádat o pomoc jiného terapeuta.

Závažným důvodem k ukončení terapie je nevhodné chování terapeuta, například sexuální obtěžování, ke kterému nesmí v praxi nikdy dojít!  Pokud se setkáte s nevhodným sexuálním chování terapeuta, nahlaste to na profesní asociaci, které je terapeut členem. Naši terapeuti mají svou profesní asociaci uvedenou na svém profilu.

Svůj případ zkonzultujte také s asociací nebo právníkem, které se zabývají sexuálním zneužíváním.

Je důležité, jaký výcvik má můj terapeut?

Někteří klienti však zaměření výcviku neřeší. Pro úspěšnou terapii je zásadní, abyste s terapeutem našli společnou řeč. Klienti obvykle nepoznají rozdíly ve výcviku.  Terapeuti na svém profilu obvykle mají informaci o tom, jaký výcvik absolvovali, tedy jakým směrem se ubírá způsob jejich práce. Každý psychoterapeutický směr je postavený na odlišných základech, proto je dobré si o způsobu práce terapeuta něco zjistit a rozhodnout se, zda vám bude tento směr vyhovovat.

TIP: Projděte si našeho průvodce terapeutickými směry, který vám pomůže udělat si jasno.

Jak dlouho mám chodit ke stejnému terapeutovi?

Pokud s jedním tématem navštěvujete terapeuta několik let a pořád jste na stejném místě, stojí za zvážení výměna odborníka. Jestliže ale chodíte léta k jednomu terapeutovi, protože se vám během sezení otevírají nová a nová témata, je všechno v pořádku.

Pokud máte o terapii pochybnosti, například že nikam nevede, řekněte je svému terapeutovi. Otevřená komunikace totiž může vyřešit řadu problémů. Terapeutovi může pomoci upravit přístup terapie tak, aby vám lépe vyhovovala. Pokud nebude na vaše přání terapeut reagovat, zvažte výměnu odborníka.

Pamatujte na to, že se během terapie přirozeně objevují období, kdy nemáte pocit pokroku. To je zcela normální a nemusí to nutně znamenat změnu terapeuta.

Máte otázku? Nebojte se zeptat

Ať už vás během terapie napadne jakákoliv otázka nebo přepadnou různé pocity, nebojte se o nich komunikovat. Jen otevřená komunikace vás dovede ke zdárnému cíli.