Inteligence má mnoho podob: Jaký je rozdíl mezi emoční a sociální inteligencí?
V rámci snahy o začlenění se do společnosti se často nevyhneme srovnávání. Máme tendenci porovnávat svou inteligenci, abychom věděli, kdo jsme, do jaké skupiny lidí patříme nebo kým bychom chtěli být. Co však vlastně vyjadřuje slovo inteligence? Tento pojem je velmi široký a může odkazovat i na další schopnosti než je pouhý rozum, například pokud mluvíme o sociální a emoční inteligenci.
Kdy někoho nazveme inteligentním?
Kolem slova inteligence panují mezi lidmi rozporuplné pocity. Přeci jen je rozdíl o někom říct, že je chytrý, rozumný, vychytralý, nebo moudrý. Každý přívlastek mluví o jiné charakteristice. I pojem “selský rozum” je nezbytnou schopností pro přežití ve světě, nevyjadřuje však přímo inteligenci, ale spíše “common sense”.
Životem zkušený, tedy moudrý člověk, pravděpodobně nebude vychytralý. Pokud o někom řekneme, že je rozumný, automaticky to neznamená, že má největší inteligenci v okolí. Spíše poukazujeme na to, že s tím, co má, umí dobře zacházet ke svému prospěchu. Chytrý člověk zase může mít dovednosti, které jiní nemají. Na druhou stranu však méně vzdělaní lidé mohou mít větší selský rozum pro řadu činností, které nevyžadují odbornost.
Co je to globální a specifická inteligence?
Na inteligenci odborníci pohlíží z různých pohledů. Globální inteligence poukazuje na obecně rozšířenou schopnost člověka jednat ve svém prostředí v rámci širokého spektra okolností. Měří obecnou mentální kapacitu, jako je porozumění, paměť nebo řešení úkolů. Specifická inteligence odkazuje na jednotlivé schopnosti a dovednosti. Není tedy zevšeobecněná, ale konkretizuje jednotlivé kompetence. Do této skupiny bychom mohli zařadit emoční a sociální inteligenci.
Emoční inteligence: Schopnost práce s emocemi
Co se týče inteligence spojované s emocemi, nazývané jako emoční inteligence, mluvíme o schopnosti člověka rozumět a řídit vlastní emoce a rozpoznat a ovlivnit emoce druhých. Emoční inteligence v sobě zahrnuje i to, že jste si vědomi svých vlastních emocí, dokážete kontrolovat své emoční reakce, soucítíte s druhými a umíte efektivně komunikovat pro budování dobrých mezilidských vztahů.
Sociální inteligence: Schopnost práce s lidmi
Naproti tomu inteligence spojená se vztahy se nazývá sociální inteligence a mohli bychom ji vysvětlit následovně: Jedná se o schopnost člověka rozumět vztahovým situacím a efektivně je řídit. Jinými slovy být sociálně inteligentní znamená, že umíte číst v lidech, dobře komunikovat a budovat pevné vztahy díky tomu, že znáte společenské normy a dokážete porozumět emocím druhých. Dokážete se také přizpůsobit různým vztahovým kontextům a začlenit se do kolektivu.
Každý má jedinečnou kombinaci emoční a sociální inteligence
Pokud můžeme v psychologii najít něco, co bychom mohli aplikovat na každého jednoho z nás, je to téma jedinečného nastavení. V současné době máme množství diagnostických metod na měření jednotlivých odlišností mezi námi, a to včetně možnosti orientačně změřit svou emoční a sociální inteligenci. Stejně jako je každý z nás odlišný, je specifická i naše sociální a emoční inteligence. To, že máte jednu dovednost lepší než druhou, neznačí hned špatnou zprávu. Podívejme se na některé možné kombinace:
Průměrná úroveň emoční a sociální inteligence
Většina lidí má průměrnou schopnost rozumět emocím a průměrnou schopnost pohybovat se ve vztazích. Takový člověk by měl být schopen dobře reagovat na potřeby v rodině, tak aby v ní našel své vlastní místo, a měl by být schopen nalézt podporu pro sebe a dokázat podpořit druhé.
Rodina s průměrnou emoční a sociální inteligencí zpravidla působí bezproblémově nebo minimálně stabilně, pokud se potýká s náhlými zvraty, které v životě zažíváme. Pokud byste měli průměrnou míru emoční a sociální inteligence a nároky v rodině nebo práci by přesahovaly vaše průměrné dovednosti v obou těchto oblastech, mohlo by pro vás být přínosné vyhledat pomoc psychologa nebo psychoterapeuta.
Nadprůměrná úroveň emoční inteligence a menší sociální inteligence
U lidí, u kterých je schopnost rozumět svým emocím a pracovat s emocemi druhých srovnatelně silnější než schopnost pohybovat se ve vztazích, se otevírají možnosti pro bohatý vnitřní svět a silné zážitky, které v průměrnosti světa vystupují do popředí. Je samozřejmé, že není možné opominout vztahy, ve kterých tyto prožitky zažíváme, nebo s kým je sdílíme. I prožitek samoty je uvědomováním si, že nám někdo chybí, protože je člověk v té chvíli sám, i když se mu to líbí.
Menší dovednost pohybovat se ve vztazích u těchto lidí představuje riziko, že by se mohli dostat do situace, kdy jejich emoce nebudou respektovány nebo jim okolí neporozumí. Z těchto nedorozumění vznikají zranění, která lidé s vysokou emoční inteligencí prožívají o to intenzivněji, ale dokážou tyto zkušenosti také dobře emočně uchopit a vyprecizovat do nových dovedností. Někdy také potřebují podporu k doplnění zkušeností ve vztahové rovině. (Tyto situace mohou být pro člověka s menší sociální inteligencí zraňující, je ale také možné, že je dokáže emočně uchopit a vyprecizovat do nových dovedností.) Někdy s pokorou sleduji, že naši klienti mají často větší emoční inteligenci, než jakou máme my psychologové po mnoha letech práce na sobě.
Nadprůměrná úroveň sociální inteligence a menší emoční inteligence
Do této skupiny spadají lidé, kteří jsou obratní ve vztazích, a jsou to právě lidé s nadprůměrnou sociální inteligencí, kteří mohou být těmi, kdo správně rozumí vztahům lidí s vysokými emočními nároky. Možná už jenom tím, že se s nimi dokážou doplňovat ve schopnosti převést je do rozpohybování vztahů a bezpečné vztahové dynamiky při práci na společném cíli. Právě mladí často vyhledávají spolky, které se sdružují za účelem společné myšlenky. Často jim totiž nestačí porozumět vlastnímu světu, ale chtějí ho zakomponovat do fungujících vztahů v jejich okolí. K tomu jsou dovednosti ve fungování vztahů potřebné.
Úskalím lidí s vysokou schopností pracovat se vztahy může být nízká emoční angažovanost a případně neuvědomování si důsledků na prožívání lidí, se kterými zacházejí. Člověk s nízkou emoční angažovaností by se ani nemusel emočně přetížit při extrémní zátěži. Ukázkou dobře využité přemíry sociální inteligence nad emoční inteligencí je námi psychology často uváděný příklad Neila Armstronga, který šel při náročném přistání na Měsíc místo emočního breakdownu zasadit vlajku na povrch Měsíce. Jsem ráda, že máme příklady, kdy může být tato nerovnováha všem ku prospěchu a není použita ke znehodnocování našich pečlivě budovaných vztahů.
Sociální a emoční inteligence jsou příbuzné koncepty, které se vzájemně doplňují a spolupracují. Emoční inteligence se více zaměřuje na vnitřní svět jedince v podobě zvládání emocí a empatie a sociální inteligence se orientuje spíše na vnější svět a mezilidské vztahy. Míra emoční a sociální inteligence je u každého jiná, u někoho mohou být na podobné úrovni a u jiného může jedna převažovat nad druhou.
