Osobní terapie jsou žádanější než online terapie
7 z 10 lidí chce na psychoterapii osobně kvůli lepšímu vnímání terapeuta
Osobní kontakt je pro většinu Čechů při psychoterapii stále nenahraditelný. Podle našeho průzkumu dává sedm z deseti lidí přednost sezením tváří v tvář. Terapeuta díky nim totiž lépe vnímají.
Na sezeních se nejčastěji řeší vztahy, úzkosti a stres. Pomoc odborníků už se nestigmatizuje - jen 7,2 % lidí považuje terapii za selhání.
Češi preferují osobní sezení před online terapií
Online terapie zažily největší boom zejména během pandemie, většina lidí se teď ale vrací k osobním sezením s psychoterapeutem. Setkání v terapeutovně dnes preferuje 70,4 % Čechů, dalších 12,5 % pak upřednostňuje kombinaci osobních a online terapií, ukazuje náš průzkum, který jsme uspořádali v červnu 2025.
Největší oblibě se offline terapie těší v Praze – preferuje ji téměř 80 % lidí. Naopak v obcích do 5 000 obyvatel, kde je terapeutů méně, se lidé více přiklání ke kombinaci online a fyzických sezení (20,6 %).
Češi chtějí terapii osobně, ale často nevědí, kde začít. Mezi těmi, kteří terapeuta aktivně hledají, více než polovina (52,3 %) tápe v tom, jak poznat kvalifikovaného odborníka.
Na portále Terapie.cz podobné obavy mít nemusíte - sdržujeme pouze psychoterapeuty s patřičným vzděláním a výcvikem a všechny velmi pečlivě prověřujeme.
„Terapeut by měl mít vždy vystudovanou vysokou školu v oboru psychologie, psychiatrie, nebo se sociálním zaměřením a dlouholetý psychoterapeutický výcvik, případně další pracovní zkušenosti a vzdělání týkající se terapie. Nejdůležitější je ale osobnost terapeuta a to, aby vám lidsky sednul,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Julie Janošíková.
Osobních setkání nejvíce chtějí teenageři
Hlavním důvodem, proč chce 77,4 % respondentů dorazit na sezení osobně, je možnost lépe vnímat terapeuta. Setkání tváří v tvář jsou při budování terapeutického vztahu pro většinu klientů klíčové, mají totiž příležitost bezprostředně vidět řeč těla či mimiku.
Především pak u žen, které častěji uvádějí, že právě takto lépe rozpoznají reakce a neverbální komunikaci. Každý druhý (55,9 %) říká, že se tak s terapeutem lépe pozná, snadněji se na něj naladí a prohloubí důvěru. Téměř polovina (49,4 %) se pak odborníkovi dokáže lépe otevřít a vnímá prostředí terapeutovny jako příjemné.
„Ze své praxe potvrzuji, že většina klientů skutečně preferuje osobní setkání. Terapeutický vztah se buduje především prostřednictvím neverbální komunikace – jemných gest, výrazů v očích, způsobu dýchání či držení těla. Osobní přítomnost také vytváří intimnější a bezpečnější prostor, kde se klienti cítí svobodnější otevřít svá nejhlubší témata,“ vysvětluje Pavel Pařízek, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz.
Zajímavá je preference osobních sezení u nejmladší dotazované skupiny do 17 let, která častěji než ostatní uvádí, že právě díky nim lépe vnímá terapeuta. Byť generace Z vyrůstá obklopená technologiemi, nechce řešit svá témata výhradně v digitálním prostředí. „U online sezení někdy zůstává pocit určité bariéry nebo nedokončenosti kontaktu. I když online terapie má své místo, zejména kvůli dostupnosti, nic zatím plně nenahradí sílu autentického setkání tváří v tvář,“ dodává Pavel Pařízek.
Na našem portálu si můžete terapeuta snadno vybrat podle města nebo dalších kritérií. Ve velkých městech otvíráme také vlastní terapeutická centra.
Nejvíce se řeší vztahy, úzkosti a stres
Lidé na sezení přicházejí s řadou témat. Nejčastěji řeší vztahy (61,2 %), úzkosti (60,1 %) a stres (53,2 %). Následují nízké sebevědomí (50,9 %) a deprese (38,2 %). Pro mnohé je terapie zároveň cestou k seberozvoji, na sezeních se mu věnuje skoro třetina respondentů (31,6 %). Ženy se častěji než muži obracejí na odborníky kvůli stresu, poruchám příjmu potravy, rozchodům a fóbiím.
Napříč věkovými skupinami se přirozeně témata liší. Více než jiné věkové kategorie řeší mladí dospělí do 25 let stres (69,8 %), hypersenzitivitu (26,4 %) a existenciální otázky (28 %). Generace Z, mnohdy označovaná jako sněhové vločky, tedy probírá témata, která mohou být pro ranou dospělost typická. Lidé ve věku 26–35 let častěji než ostatní přicházejí probrat vztahy (73 %), syndrom vyhoření (39 %), sebevědomí (64,6 %) či intimitu (24,6 %).
Mýty se postupně boří
Stigmatizace péče o duševní zdraví mezi lidmi stále existuje, pozitivní však je, že se tento mýtus daří vyvracet. Pouze 16,4 % respondentů si myslí, že jít na sezení znamená, že je s nimi něco špatně. Ještě méně (7,2 %) lidí považuje terapii s odborníkem za vlastní selhání.
Lidé mají různé obavy, které jim mohou bránit vyhledat odbornou pomoc. Nejčastější z nich je pochybnost, zda terapie jejich problém skutečně vyřeší, což uvádí 33,1 % respondentů. „Efektivitu terapie lze objektivně hodnotit například pomocí dotazníků pro měření deprese úzkosti nebo celkového fungování, které se vyplňují na začátku, během a na konci terapie a umožňují sledovat konkrétní zlepšení v číslech,“ přibližuje Pavel Pařízek. Účinnost psychoterapií napříč duševními obtížemi potvrzují i výzkumné studie. Podle nich běžný klient dosahuje po terapii mnohem lepších výsledků než lidé, kteří odborníka nevyhledají.
Téměř stejně rozšířený je i strach, že je terapeut úplně nepochopí (32 %). „Při terapii je dobré si terapeuta, jeho styl práce a prostředí takzvaně osahat. Dát tomu zhruba 5 sezení a pokud se v terapii necítíte dobře, terapeuta klidně změnit,“ doporučuje Julie Janošíková.
Pro pětinu lidí je překážkou i to, že se ostýchají svěřovat někomu cizímu (21 %) nebo že se jim peníze investované do terapie nevyplatí (21,6 %). „Terapie je postupný proces, kde první pozitivní změny, jako jsou lepší sebeporozumění, snížení úzkosti nebo zlepšení vztahů, lze často pozorovat už po několika sezeních, i když hlubší transformace samozřejmě vyžaduje čas a trpělivost,“ uvádí Pavel Pařízek.
TIP: Přečtěte si Chodit na terapii není slabost. Vyvracíme mýt spojené s psychoterapií
Terapie jako investice
Nejasnosti kolem financí má více než čtvrtina (26,9 %) respondentů, nemají totiž představu, kolik je terapie bude stát. V loňském roce Češi investovali průměrně kolem 8 500 korun. Nejvíce investují lidé v produktivním věku – u skupiny 26–45 let se částka pohybuje kolem 11 tisíc korun. S vyšším věkem však výdaje výrazně klesají, lidé mezi 56 a 65 lety investují do sezení s odborníkem v průměru 3 200 korun ročně. Přesto pětina lidí (21,3 %) výdaje za terapii nevnímá jako zátěž, ale jako vědomou investici do sebe a své psychické pohody.
