Panická ataka: Co se děje v těle a proč to není infarkt

Mezi lidmi se o ní příliš nemluví, přesto ale alespoň jednou za život potrápí zhruba každého čtvrtého člověka. Řeč je o panické atace, která může být velmi intenzivní a děsivá, ale zároveň je mnohem běžnější, než si většina lidí myslí. A rozhodně se nejedná o nic, za co byste se měli stydět. Co se během panické ataky odehrává v našem těle?

Moment, kdy se mi zastavil svět

Je čtvrtek večer a jako každý den usedám k televizi. I když je toho v práci poslední dobou fakt hodně, zrovna dneska byl jeden z těch klidnějších dní. Snažím se soustředit na film, ale moc se mi to nedaří. Tělem mi proudí zvláštní neklid, kterému nerozumím. Asi únava. Jenže pak se přidává brnění končetin a moje pozornost se od filmu úplně odvrátila k tomu, co se děje v mém těle.

Začínám být nervózní. Každý nádech je těžší než ten předchozí. Připadám si, jako by mě někdo svázal neviditelným lanem na hrudi a každou sekundou ho víc a víc přitahoval. Co se to děje? Je tohle infarkt? Přichází panika a myšlenky na můj odchod z tohoto světa. Můj mozek jede na plné obrátky a v chaosu přemítá: Co teď? Volám sanitku a moje myšlenky jsou rozmazány v záplavě adrenalinu. Kéž bych tehdy věděla, že mé tělo není v ohrožení života. Kéž bych věděla, že ten pomyslný nepřítel s neviditelným lanem má své jméno: panická ataka.

Jaký je typický průběh panické ataky?

Než se podíváme na to, jak panickou ataku zastavit, musíme si ujasnit, co vlastně (ne)dělá. Je to totiž mistr v klamání tělem:

NEupozorní vás předem: Prostě přijde, kdykoliv se jí zachce.

NEvybírá si místo: Najde si vás u televize, v tramvaji, v práci nebo i na návštěvě.

NEzabíjí tě: Jen vás strašně vyděsí.

NEpředchází jí žádné skutečné nebezpečí: Je důsledkem dřívější náročné situace.

NEtrvá hodiny: Jsou to jen minuty (pocitově nekonečné).

Tři fáze „vnitřní bouře“

Panická ataka má svůj scénář, který se sice zdá chaotický, ale má relativně jasnou posloupnost:

Nástup jako blesk z čistého nebe

Ataka přichází nečekaně, bez varování. Tělo zaplaví adrenalin a člověk pociťuje intenzivní pocit strachu a úzkosti. Její start a příčina mezi sebou mohou mít i několikatýdenní odstup.

Vrcholná fáze

Mezi 5. až 20. minutou dosahují fyzické projevy svého maxima. Může se jednat o zrychlený tep, třes, pocení, sucho v ústech, vysoký tlak, brnění končetin atd.

Dohra

Zhruba po 20 až 30 minutách tohle peklo pomalu končí. Tělo je vyčerpané a velice unavené. Některé příznaky odeznívají postupně.

Jaké jsou nejčastější příznaky panické ataky?

Zatímco průběh ataky bývá u většiny lidí podobný, mix příznaků si tělo nachystá pro každého individuálně. Vzhledem k tomu, že příznaky můžou být odlišné, rozdělíme je na ty, které bývají časté, a na ty, které nejsou tolik obvyklé.

Obvyklé příznaky

Bušení srdce a zrychlený tep: Máte pocit, že vám srdce prorazí hrudní koš.

Svíravý pocit na hrudi: Jako by vás někdo svázal neviditelným lanem.

Ztížené dýchání: Pocit knedlíku v krku nebo neschopnost se „donadechnout“.

Brnění a mravenčení: Nejčastěji v rukou, nohou nebo kolem úst.

Třes a sucho v ústech: Klasické projevy extrémního stresu.

Méně časté příznaky

Nevolnost a točení hlavy: Pocit, že každou chvíli omdlíte (což se u paniky paradoxně skoro nikdy neděje, protože máte vysoký tlak).

Křeče a kroucení prstů: Důsledek příliš rychlého dýchání, kdy se v těle změní poměr plynů.

Derealizace: Pocit, že svět kolem vás je jako ve filmu nebo ve snu.

Psychický doprovod

Strach ze ztráty kontroly: Pocit, že se zblázníte.

Strach ze smrti: Přesvědčení, že máte infarkt a umíráte.

Proč panická ataka není infarkt?

A teď k té nejdůležitější otázce: Jak mám poznat, že výše uvedené příznaky nevypovídají o život ohrožujícím stavu? Je naprosto přirozené, že se bojíte o život. Váš mozek totiž dostává od těla signály, které jsou pro infarkt i paniku zdánlivě totožné. Rozdíl je ale v příčině.

U infarktu jde o mechanický problém – srdce nemá dostatek kyslíku, nejčastěji kvůli ucpané tepně.

U panické ataky je srdce zdravé a silné, ale tělo reaguje, jako by šlo o život, i když ve skutečnosti není v ohrožení.

Abychom vám pomohli získat nad situací kontrolu a zbytečně se neděsit, připravili jsme pro vás přehlednou tabulku, která vám pomůže rozpoznat rozdíl.

Vaše bezpečí je vždy na prvním místě!

Panická ataka je mistr převleků a její schopnost napodobit infarkt je opravdu silná. Proto je naprosto v pořádku, že si člověk v takové chvíli není jistý, co se děje. Oba stavy se totiž mohou projevovat velmi podobně. Pokud máte sebemenší pochybnost, neváhejte a zavolejte odbornou lékařskou pomoc. U skutečného infarktu hrají roli minuty a rychlé přivolání pomoci může zachránit život.

Možná se po takové zkušenosti objeví i pocit viny, že jste „volali zbytečně“ nebo někoho obtěžovali. Je to velmi časté, ale důležité je vědět, že záchranná služba je tu právě pro tyto situace a každý, kdo má pocit ohrožení, má plné právo ji využít.

Zároveň si nemusíte být stoprocentně jistí, jestli jde o paniku nebo něco vážnějšího – to není vaše role. Vaším úkolem je postarat se o své bezpečí. Zavoláním pomoci nic nezkazíte ani v jednom případě. Jednoduše řečeno: Když si nejste jistí, raději zavolejte. Vaše zdraví má vždy přednost před pochybnostmi.

Praktické tipy na zklidnění

V první řadě je důležité vědět, že na to nemusíte být sami. Pokud to jde, zavolejte si k sobě někoho blízkého, vedle koho se cítíte bezpečně. Už jen přítomnost druhého člověka dokáže tělu pomoct se uklidnit. K dalším aktivitám, které mohou pomoci zklidnit tělo, patří:

Ovládnutí dechu

Při panice dýcháme rychle a mělce, což stav jen zhoršuje. Cílem je prodloužit výdech, ten totiž uklidňuje nervovou soustavu.

Prodloužený výdech: Zkuste vydechovat dvakrát déle, než se nadechujete. Nádech na 3 doby, výdech na 6 dob.

Krabicové dýchání: Nádech na 4 – pauza na 4 – výdech na 4 – pauza na 4.

Uvědomění reality

Technika 5-4-3-2-1 vám pomůže vrátit se zpět do přítomnosti a odvede pozornost od vnitřního chaosu. Pojmenujte:

5 věcí, které vidíte (obraz na zdi, kytka, hrnek...)

4 věci, kterých se můžete dotknout (látka kalhot, studený stůl, vlastní ruka...)

3 věci, které slyšíte (tikání hodin, auta venku, lednice...)

2 věci, které cítíte nosem (vůně kávy, aviváž na tričku...)

1 věc, kterou můžete ochutnat (chuť žvýkačky, doušek vody...)

Šok chladem

Pokud cítíte, že se v panice úplně ztrácíte, zkuste fyzický šok. Opláchněte si obličej ledovou vodou nebo v ruce pevně sevřete kostku ledu. Chlad pomůže přesměrovat pozornost nervového systému na fyzický vjem a může pomoct s úzkostí.

Hlasitá připomínka toho, co se zrovna děje

Začněte nahlas popisovat realitu a své další kroky. Řekněte si třeba: „Teď mám panickou ataku, moje srdce je zdravé a za chvíli to přejde. Teď dojdu do kuchyně, napustím si vodu a posadím se.“ Tím, že nahlas formulujete věty a plánujete jednoduché úkony, aktivujete část mozku, která je zodpovědná za logiku, a ta lehce umlčí centrum strachu, které celou paniku spustilo.

Kdy a kde při panické atace vyhledat odbornou pomoc?

Panická ataka není známkou slabosti, ale signálem vašeho těla, že už je toho na něj moc a potřebuje odpočinek a péči. Pokud se u vás tento stav objevil poprvé, je rozumné navštívit praktického lékaře nebo si zavolat záchrannou službu, aby se vyloučila fyzická příčina nebo život ohrožující stav.

Na koho se můžete obrátit:

Psycholog / psychoterapeut – pomůže vám porozumět tomu, co se děje, a naučí vás, jak s panikou pracovat.

Psychiatr – může zhodnotit váš stav a případně doporučit i medikaci.

Možná máte pocit, že byste mohli panické ataky a s nimi související myšlenky a obavy zvládnout sami nebo se za ty stavy trochu stydíte. Chtěli bychom vám proto znovu zopakovat: Nemusíte na to být sami. Říct si o pomoc není selhání, ale první krok k tomu, abyste se zase mohli cítit bezpečně ve vlastním těle.

Odborníci na duševní zdraví jsou tu právě od toho, aby vás tímhle obdobím provedli – bez hodnocení, s respektem a pochopením.