Kognitivně-behaviorální terapie: Jak změnit negativní myšlenky spojené se strachem

O terapiiEmoce5.4.2025

Z evolučního hlediska představují negativní myšlenky ochranný mechanismus, který nám v minulosti pomáhal přežít. Náš mozek je naprogramován tak, aby věnoval větší pozornost potenciálním hrozbám než příjemným situacím. V moderním světě však tento mechanismus může být kontraproduktivní a vést k nadměrnému stresu a úzkostem. Jak může být v tomto směru přínosná kognitivně-behaviorální terapie (KBT)?

Kognitivně-behaviorální terapie: Jak změnit negativní myšlenky spojené se strachem

Jaký je rozdíl mezi strachem a úzkostí?

Představte si, že jdete večer po ulici a najednou za sebou uslyšíte kroky. Vaše srdce začne bít rychleji, dlaně se zpotí a hlavou prolétne myšlenka „Někdo mě sleduje!“ To je strach v akci - konkrétní reakce na potenciální nebezpečí. A teď si představte situaci, kdy ležíte v posteli před důležitým pracovním pohovorem. V hlavě vám víří tisíc „co kdyby“ a nemůžete usnout. To je typická úzkost - méně konkrétní, ale stejně nepříjemný pocit ohrožení.

Oba tyto stavy jsou často doprovázeny negativními myšlenkami, které mohou významně ovlivňovat naše prožívání a chování. A představte si situaci, kdy se raději k pracovnímu pohovoru nebudete ani hlásit, protože se bojíte té úzkosti, která by před pracovním pohovorem přišla. To je anticipační úzkost.

TIP: Přečtěte si článek Jaký je rozdíl mezi fóbií, strachem a úzkostí

Jak naše myšlenky ovlivňují emoce a chování dle KBT?

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) nabízí praktický přístup k práci s negativními myšlenkami. Základním principem je porozumění vztahu mezi myšlenkami, emocemi a chováním. KBT nás učí, že není důležité jen to, co se nám děje, ale především jak situace interpretujeme a jak se na základě toho chováme a co prožíváme. Například při tak jednoduchém podnětu, jako je spatření pavouka, si jistě dovedete představit celou řadu reakcí - křik, útěk, útok, ale i zájem nebo i ignoraci. Co potom teprve při něčem tak složitém, jako jsou mezilidské interakce.

Práce s negativními myšlenkami: Jak si poradit s vnitřním kritikem

Práce s negativními myšlenkami pohledem kognitivně-behaviorální terapie je založená na třech základních krocích, a sice na identifikaci, analýze a rekonstrukci.

Identifikace

Negativní myšlenky přicházejí neohlášeně a často v těch nejméně vhodných chvílích. Vezměme si například Janu. Jana má zítra důležitou prezentaci a zrovna když se snaží dokončit poslední snímek, ozve se v její hlavě: „Určitě to pokazíš, všichni se ti vysmějí.“

Tyto myšlenky přicházejí automaticky a často jim zpočátku ani nevěnujeme pozornost. Jak je odhalit? Všímejte si momentů, kdy:

  • Náhle pocítíte úzkost nebo strach.

  • Začnete se cítit méněcenní.

  • Máte tendenci situaci vzdát ještě před jejím začátkem.

  • Objeví se fyzické příznaky jako bušení srdce nebo pocení.

Analýza

Zkuste shromáždit důkazy pro a proti. Vezměme si Janu a její prezentační trému:

  • Jana už třikrát prezentovala na poradě a vždy to zvládla.

  • Kolegové ji po minulé prezentaci pochválili za srozumitelnost.

  • I kdyby udělala chybu - stalo se někdy, že by se jí kvůli tomu někdo vysmál?

Doplňující otázky, které mohou pomoci k jinému náhledu:

  • Co by na tuto situaci řekl můj nejlepší přítel?

  • Co byste naopak poradili svému příteli v takové situaci?

  • Jak se na to budu dívat za týden/měsíc/rok?

Rekonstrukce: Přepište scénář svého příběhu

Nejde o to nasadit si růžové brýle, ale najít realistickou alternativu.

Původní scénář → Nová verze

„Jsem neschopný." → „Jsem člověk, který se učí a roste.“

„Všichni si všimnou, jak se mi třesou ruce.“ → „Lidé většinou řeší sami sebe, ne moje drobné nervózní projevy.“

„Zítra to bude katastrofa.“ → „Zítra to bude výzva, kterou můžu zvládnout.“

Příklad zpracování negativní myšlenky: Michal měl strach z létání. Před každým letem mu hlavou běžely katastrofické scénáře. Místo potlačování těchto myšlenek se je naučil zpracovávat:

Zachytil myšlenku: „Letadlo se zřítí!“ Prozkoumal důkazy:

  • Statistiky bezpečnosti létání

  • Své předchozí bezpečné lety

  • Profesionalitu posádky

Vytvořil nový scénář: „Létání má svá rizika, ale je to bezpečný způsob dopravy. Tisíce letadel denně bezpečně doletí do cíle.“

Pamatujte: Nejde o to nikdy nemít negativní myšlenky – to by bylo jako snažit se, aby nikdy nepršelo. Jde o to naučit se s nimi pracovat, jako když si vezmete deštník. Někdy stačí jednoduše říct: „Aha, tady je ta stará známá negativní myšlenka. Dneska tě ale nepotřebuji.“

Praktické techniky kognitivně-behaviorální terapie

Kognitivně-behaviorální terapie využívá několik technik.

Záznam myšlenek

Doporučuje se vést si deník například podle následující struktury:

  • Datum a čas: 15. 3. 2025, 10:00

  • Situace: Příprava na pracovní prezentaci

  • Negativní myšlenka: „Všechno pokazím a kolegové ztratí respekt.“

  • Emoce: Úzkost (intenzita 8/10)

  • Důkazy pro: Minule jsem se trochu zakoktala

  • Důkazy proti: Dostala jsem pozitivní zpětnou vazbu na obsah Kolegové jsou obvykle podporující Mám prezentaci dobře připravenou

  • Alternativní myšlenka: „Jsem připravená, a i když nebudu perfektní, zvládnu to.“

  • Výsledná emoce: Úzkost (intenzita 4/10)

Rozšířené SOS techniky

Dýchání do čtverce

  • Nádech na 4 doby

  • Zadržení na 4 doby

  • Výdech na 4 doby

  • Zadržení na 4 doby

  • Opakujeme 4 až 5 cyklů

Smyslové ukotvení 5-4-3-2-1

  • 5 věcí, které vidíme (např. okno, stůl, kniha, lampa, obraz)

  • 4 věci, kterých se můžeme dotknout (např. židle, tužka, oblečení, klávesnice)

  • 3 věci, které slyšíme (např. tikot hodin, ptáci venku, vzdálené hlasy)

  • 2 věci, které cítíme (např. káva, parfém)

  • 1 věc, kterou můžeme ochutnat (např. mentolová žvýkačka)

Fyzický reset

  • 10 dřepů nebo kliků

  • 30 sekund běhu na místě

  • Střídavé napínání a uvolňování svalů

  • Protřepání rukou a nohou

  • Rychlá chůze

Další účinné techniky

Vizualizace bezpečného místa

  • Zavřete oči

  • Představte si místo, kde se cítíte bezpečně a klidně

  • Všímejte si detailů: zvuků, vůní, textur

  • Zůstaňte v představě 2 až 3 minuty

Technika STOP

  • S – Stop (zastavte se)

  • T – Take a step back (udělejte krok zpět)

  • O – Observe (pozorujte situaci)

  • P – Proceed mindfully (pokračujte s rozvahou)

Progresivní svalová relaxace

  • Postupně napínejte a uvolňujte jednotlivé svalové skupiny.

  • Začněte od nohou a postupujte nahoru.

  • U každé oblasti vydržte 5 až 10 sekund.

  • Všímejte si rozdílu mezi napětím a uvolněním.

TIP: Více o terapeutických technikách KBT si přečtěte v článku Techniky kognitivně-behaviorální terapie.

Práce s negativními myšlenkami vyžaduje trpělivost a pravidelný trénink. Výše uvedené techniky mohou významně pomoci při zvládání strachu a úzkosti. Doporučuje se začít s jednou nebo dvěma technikami a postupně přidávat další podle toho, co vám nejlépe vyhovuje.

Pokud však negativní myšlenky a strach výrazně narušují váš každodenní život, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo psychoterapeut vám může poskytnout individuální podporu a vedení při osvojování těchto technik. Pamatujte, že změna myšlenkových vzorců je proces, který vyžaduje čas. Každý malý krok vpřed je úspěchem na cestě k lepšímu duševnímu zdraví. Buďte k sobě laskaví a oceňte každý pokrok, který uděláte.

Mgr. Zdeňka Šlapanská

Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Úzkosti

Stres

Emoce

Duševní zdraví a seberozvoj

14.7.2026

Když se hlava nechce zastavit: Co dělat, když vás zahlcují myšlenky

Často bojujete s nezastavitelným kolotočem zahlcujících myšlenek? Zjistěte, co (ne)pomáhá a jak může ulevit sezení s psychoterapeutem nebo psychologem.

Úzkosti

Stres

Emoce

Duševní zdraví a seberozvoj

14.7.2026

Jak si pomoc při panické atace?

Panická ataka dokáže být velmi intenzivní a pořádně vyděsit. Co při panické atace pomáhá, jak jí předcházet a kdy vyhledat psychologa nebo psychoterapeuta?

Duševní zdraví a seberozvoj

Úzkosti

Stres

Emoce

14.7.2026

Mindfulness: co skutečně znamená všímavost (a co ne)

Mindfulness neboli všímavost je opředena mnoha mýty. Co tedy opravdu znamená a jak začít praktikovat mindfulness spojené s mnoha benefity už dnes?

Emoce

Psychosomatika

Úzkosti

Stres

2.7.2026

Panická ataka: Co se děje v těle a proč to není infarkt

Panická ataka má podobné příznaky jako infarkt, i proto dokáže pořádně vyděsit. Zjistěte, co se při atace děje s vaším tělem a čeho se nemusíte bát.

Emoce

Stres

18.6.2026

Kdy se stres stává problémem?

Dlouhodobý stres nemusí být vidět navenek. Jak poznat, že vaše tělo už neumí opravdu vypnout a regenerovat a jak může se stresem pomoci psychoterapie?

Emoce

Vztahy

27.5.2026

Emoční vydírání: jak ho poznat a jak se chránit

Emoční vydírání je ve vztazích velmi časté. Psychologové a psychoterapeuti radí, jak ho rozpoznat i jak se proti němu chránit.