Alena Spálenská o ADHD

29. října 2024

Alena Spálenská šíří osvětu o ADHD nejen pomocí projektu Můj ADHD mozek, ale i vzdělávacích a komunitních akcí zaměřených na téma neurodiverzity. Sama s ADHD žije. Zajímá vás, jak se projevuje ADHD u žen a u mužů? Nebo jak se s ADHD efektivně učit? Jaké to je mít ADHD a co Aleně s ADHD pomáhá se dozvíte v našem rozhovoru.

Jaké to pro tebe bylo, když jsi poprvé začala tušit, že máš asi ADHD?

Byla jsem hodně zvědavá a zároveň skeptická. Vím, že jsem se o ADHD poprvé dozvěděla asi rok předtím, než jsem si došla na diagnostiku. Přečetla jsem si o něm pár knih a hromadu věcí na internetu a bylo to, jako by mi někdo mluvil z duše. Zároveň se mi tomu ale nechtělo tak úplně věřit. Měla jsem v sobě tak hluboko zakořeněné, že všechny moje problémy jsou jenom nějaké selhání a lenost, že bylo těžké tak přestat přemýšlet. Takže jsem si do poslední chvíle říkala, že si to možná jenom vymýšlím a hledám nějakou výmluvu. Je těžké poznat, že je s vámi něco jinak, když v tom žijete celý život a nic jiného neznáte.

Projevuje se ADHD u žen jinak než u mužů? Jsou nějaká specifika ADHD u žen? A vnímáš je na sobě?

Říká se, že ženy si ADHD více zvnitřňují. Společnost od nás očekává, že dříve dospějeme a budeme se umět chovat slušně, dávat pozor a dělat, co se má. Naše příznaky se nám méně odpouštějí, tak se je naučíme lépe skrývat. Místo hyperaktivního poletování po třídě tedy ještě více lítáme ve svých myšlenkách. Já jsem v tomhle ohledu byla vždycky spíš kluk, hyperaktivní a „zlobivá“ i navenek.

Další specifická věc ADHD u žen je to, jak nám s příznaky může hýbat náš menstruační cyklus. Hodně žen včetně mě u sebe pozoruje, že se všechny ty negativní příznaky ADHD během PMS ještě znásobí.

Náš rozhovor bude nejspíš číst hodně lidí, co u sebe ADHD diagnózu pouze tuší a snaží se s ADHD fungovat. Co pro tebe bylo v této fázi užitečné vědět?

Pomohla mi rada, že si nemám své myšlenkové pochody nechávat jen uvnitř v hlavě, ale že je mám co nejvíc přenášet do fyzického světa. ADHD hlava je takové bludiště, kde se věci snadno ztratí nebo zpřehází a vzniká chaos. Proto je důležité je z té hlavy dostat někam jinam. Když mám seznam věcí, které dnes musím udělat, tak si to napíšu na tabuli a odškrtávám. Když píšu článek, tak si udělám myšlenkovou mapu.

Hodně užitečná je mindfulness – doporučuju si pro začátek najít třeba nějaké vedené mindfulness meditace na youtubu nebo spotify – je to dobrý trénink pozornosti a člověk se ze začátku nemusí složitě učit, jak na to. Obecně je meditace dobrá, protože se při ní učíme ovládat ty neustále poletující myšlenky a nejsme jim potom vydáni napospas. Já si díky meditaci v hlavě vyrobila takový čudlík „teď jsem tady, přítomná a dávám pozor“ který potom dokážu zapnout, když je to potřeba, a myšlenky zpomalit. Je to prostě trochu posilovna pro mozek, člověk chodí „zbytečně a uměle“ do posilovny, aby mu pak nedělalo problém vyjít kopec.

Také jsem trochu k vzteku zjistila, že ti lidé, co říkali, že po sportu se člověk cítí líp, měli celou dobu pravdu. U lidí s ADHD je to obzvlášť důležité, protože sport je velký zdroj dopaminu, což je takové „palivo“, které potřebujeme pro pozornost a motivaci a kterého mají lidé s ADHD nedostatek.

Bylo pro tebe začít s medikací těžké rozhodnutí?

Já se na ní hodně těšila. Ale vlastně jsem moc nevěděla, co čekat. Říkala jsem si, že když mi to nesedne, tak to vždycky můžu vysadit, mít to odškrtlé jako něco, co už jsem zkusila a nefungovalo to a alespoň už nebudu muset přemýšlet nad tím, co by kdyby. Byla jsem hodně zvědavá na to, jak mě to ovlivní a jestli mi to třeba ulehčí život.

Jak na diagnózu reagovala tvoje rodina a přátelé?

Myslím si, že to vlastně nikoho moc nepřekvapilo. Nebylo to tak, že bych byla celý život úplně normální a najednou domů přitáhla nějakou šokující diagnózu. Rodiče se možná ohlédli za všemi mými ředitelskými důtkami a řekli si, že to dává smysl.

Co bys poradila někomu, kdo má blízkého s ADHD? Co dělat a co nedělat, říkat/neříkat?

Hodně pomáhá, když nám věříte, že to takhle máme a některé naše fuck-upy neděláme schválně. To neznamená, že si naopak vůbec nebudete držet hranice a prominete nám bez omluvy, že jsme někam dorazili o hodinu pozdě. Ale prostě nás zbytečně negrilovat za věci, které nás zjevně mrzí a které jsme se neúspěšně snažili změnit.

Člověk se asi může naoko změnit, když se dostatečně stydí za to, jaký je. Ale nemyslím si, že by to byla zdravá a udržitelná změna. ADHD je skutečná porucha, která jde vidět na strukturálních změnách v mozku. Když do někoho za projevy ADHD budete neustále rýpat, tak je možné, že na první pohled zmizí, protože se je dotyčný naučí maskovat. To ale neznamená, že zmizely, ale že se ten problém přesunul dovnitř. Pokud vezmete člověka, kterému dělá problém ráno chodit včas, a dáte mu to pokaždé pořádně sežrat, tak příště včas přijde. Hurá. Protože si kvůli tomu třeba vyrobil takovou úzkost, že se teď budí o hodinu dřív, než by vůbec chtěl a přijde tedy včas a vyčerpaný.

Je to o nějakém balancu. Chápejte naše limity, držte si hranice, podporujte nás v práci na sobě a mějte nás rádi i v tom, na co přes veškerou snahu nestačíme.

TIP: Přečtěte si článek Vztahy a ADHD

Pomáhá ti s ADHD i terapie?

Já na terapii nikdy nechodila hlavně z finančních důvodů, ale o to víc jsem četla všechny různé self-help knihy. K ADHD můžu doporučit třeba knihu Dopamine Nation. S terapií plánuju začít příští rok. Vždycky mi byl sympatický Gestalt – dává důraz na individualitu a přítomnost v aktuálním momentu. To si myslím, že jsou pro lidi s ADHD důležité věci. Taky si myslím, že ADHD můžou pomoct i směry, které jsou více zaměřené na řešení, nebo koučink. Občas jenom potřebujeme někoho organizovaného, komu motivace nekolísá jako nám, aby nás popostrčil k nějakým konkrétním životním změnám.

TIP: Váš osobní pomocník pro výběr terapeutického směru

Jaké tipy bys dala studentům na to jak se s ADHD učit?

Myslím si, že pomáhá si z toho učení udělat proces s jasnými menšími kroky, na kterých člověk může sledovat svůj postup.

Určitě bych se vyhla tomu jen pasivně číst nějaký text. Tam je velké riziko, že člověk bude neustále odbíhat myšlenkami jinam a do hlavy si to neuloží. Dejte svému mozku konkrétní úkoly. Ať vezme tenhle odstavec v učebnici a udělá z něj bodové výpisky nebo myšlenkovou mapu. Ať si ty výpisky potom přepíše do kartiček v aplikaci Doodle a neustále se z nich zkouší. Nebo si z výpisků udělejte powerpointovou prezentaci, kterou pak někomu odprezentujte. Říká se, že aby člověk něco dokázal vysvětlit druhému, tak to nejdřív sám musí skutečně pochopit. Zkuste do toho nějak zapojit, co vás baví. Já si třeba ráda kreslím mnemotechnické obrázky.

A pokud tušíte, že budete prokrastinovat a dřív než 3 dny před zkouškou se na to nepodíváte, tak si nenalhávejte, že to bude jinak. Někteří ten adrenalin a stres potřebují k tomu, aby se jim mozek konečně nastartoval. S tím se dá také pracovat. Můžete si předem určit, kdy je ta hranice, kdy už to opravdu musíte začít dělat, dát si to do kalendáře, nastavit si pár výhrůžných upomínek a nic si na ty dny neplánovat. A do té doby se soustředit na jiné věci. Můžete se tak vyhnout takovému tomu zaseknutí se „někde mezi“, kdy víte, že byste se měli učit, tak si nic jiného neplánujete, ale ještě máte prostor prokrastinovat, tak tedy s myšlenkama na učení scrollujete instagram.

ADHD bývá vnímáno jako problém, pojí se s ním ale i pozitivní aspekty, které vnímáš u sebe?

Myslím si, že moje ADHD není až tak silné a dokážu si díky tomu těch pozitivních aspektů užívat více než lidé, kteří mají ty příznaky vážnější. Hodně si vážím toho, jak ADHD přispívá k mojí bezprostřednosti. Hůř se „cenzuruju“ a už jsem na to tak zyvklá, že k tomu občas ani nevidím důvod. Někdy ve společnosti lidí plácnu nějakou kravinu, ale zároveň si mě díky tomu lépe najdou lidé, které tyhle kraviny taky baví, a vyfiltrují se ti, se kterými bychom si nerozuměli.

Je to už trochu ohrané, ale určitě musím zmínit i kreativitu. Lidé s ADHD jsou citlivější na nudu a stereotyp, a i to nás pohání k tomu do světa vnášet nějaké inovace. Ať už je to nový přístup ve vědě nebo hledání nového dna v kategorii „tvoje máma“ vtipy.

Alena Spálenská vystudovala obory psychologie a žurnalistika na Univerzitě Karlově, kde aktuálně pokračuje navazujícím magisterským studiem psychologie na Filozofické fakultě. Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví na projektu Efektivní podpora lidí s poruchou osobnosti v ČR (Gradient). Šíří osvětu o ADHD nejen pomocí projektu Můj ADHD mozek, ale i vzdělávacích a komunitních akcí zaměřených na téma neurodiverzity.

Poslechněte si Alenu na Radiu Wave, přečtěte si další rozhovor s ní na Aktuálně.cz nebo na Refresheru.


Mohlo by vás zajímat

Psychedeliky asistovaná psychoterapie: Jak probíhá?

Psychedeliky asistovaná psychoterapie: Jak probíhá?

Podle čeho můžete poznat, že je vaše emoční inteligence vysoká?

Podle čeho můžete poznat, že je vaše emoční inteligence vysoká?

Co je emoční inteligence a proč je důležitá?

Co je emoční inteligence a proč je důležitá?