Jak pracovat s environmentálním neboli klimatickým žalem?
Tání ledovců, odumírání korálových útesů, změna krajiny, úbytek vody, oteplování… Škody, na které vědci upozorňovali a stále upozorňují, se projevují ve změně klimatu naší planety. V mnoha lidech vyvolávají nejen pocity úzkosti a smutku. Říká se, že lidé prožívají environmentální žal.
Co je to environmentální smutek?
Environmentální smutek, ekologická úzkost, klimatický žal, environmentální úzkost… Všechny tyto pojmy označují psychickou reakci na ztrátu, kterou způsobuje změna klimatu nebo ničení životního prostředí.
Projevuje se nejen u vědců, ale také u „obyčejných lidí“. Nejčastěji se obávají velkého sucha, hladomoru nebo válek. Bojí se nejen o svoji budoucnost, ale také o budoucnost svých dětí.
Jak poznáte, že vás trápí klimatický žal?
Současný stav planety je společně s postupující environmentální krizí pro mnoho lidí velkou osobní zátěží. S klimatickým žalem se pojí celá řada emocí:
- strach (zejména o budoucnost svých dětí),
- hluboký smutek nad devastováním přírody a zánikem přírodního světa,
- vztek, že společnost na danou situaci adekvátně nereaguje,
- pocity viny z toho, že i oni mají na současném stavu životního prostředí svůj podíl.
Všechny tyto emoce zastřešuje bezmoc. Lidé cítí, že nemají možnost neradostné vyhlídky do budoucna změnit.
Prožívání environmentálního smutku je podobné traumatu
Podle Americké psychologické asociace lidé při klimatickém žalu prožívají podobné pocity jako při traumatické události. Zatímco o následcích traumatu se mluví jako o posttraumatické stresové poruše (to znamená, že se projevy dostaví až po prožití traumatu), u klimatického žalu jde o pre-traumatickou situaci. Zjednodušeně řečeno jde o strach z děsivé budoucnosti.
Klimatická změna je něco, co osobně neovlivníte, nemáte šanci ji kontrolovat. Postupuje rychlým tempem a její důsledky můžete jen stěží předvídat. Je těžké zůstat v klidu, když stojíte tváří tvář klimatické krizi.
Stejně jako u posttraumatické poruchy i zde vás mohou přepadnout:
- problémy se spánkem,
- úzkosti,
- pocity ztráty smyslu.
Environmentální žal a 5 stádií smutku
Při prožívání environmentálního žalu lidé procházejí 5 stádii smutku. S těmi se můžete setkat třeba při rozchodu, smrti blízkého člověka nebo při vyrovnávání se s nevyléčitelnou chorobou. U environmentálního žalu vypadá 5 stádií smutku následovně:
- Popření – nevěříte, že se planeta otepluje. Pokud si tuto možnost připustíte, tak pouze ve spojení s představou, že lidská činnost nemá na oteplování žádný vliv.
- Vztek – v této fázi se objevuje hlavně hněv a agrese. Lidé se v této fázi dělí do dvou kategorií: první jsou ti, kteří chtějí bránit svůj životní styl a ekology označují za ekoteroristy. Druhá kategorie jsou environmentálně angažovaní lidé, které věnují hodně času a energie odvrácení ekologické krize.
- Smlouvání – lidé ignorují negativní zprávy a upínají se na ty pozitivní. Zprávy o důsledcích klimatických změn převrací v něco pozitivního. Např.: Ušetříme za topení, když bude v zimě tepleji.
- Deprese – dopadá na vás pocit bezvýchodnosti. Uvědomujete si rychlost klimatických změn atd. Nevěříte, že se s problémem dá něco dělat, že se proces dá zastavit nebo zvrátit.
- Smíření – poslední fáze, ve které přijmete realitu a začnete hledat možná řešení.
Cítíte se osamělí?
Kromě strachu, smutku, vzteku, viny a úzkosti se lidé mnohdy cítí osamělí. Jejich okolí totiž tento typ smutku mnohdy bagatelizuje. Americká ekopsychoterapeutka Leslie Davenport říká, že se jedná o tzv. zanedbávaný smutek, protože ho společnost opomíjí.
Ty, kteří environmentální žal pociťují, může společnost vnímat jako přecitlivělé, emocionálně labilní a zveličující problémy. Proto se tito lidé obvykle začnou izolovat. Nemluví o svých pocitech a odpojí se od procesu truchlení. Truchlení je přitom velice důležité, protože je součástí smutku.
Jak si od žalu pomoci?
Environmentální žal významně ovlivňuje vaši pohodu a každodenní fungování. Abyste předešli depresím a úzkostem, můžete vyzkoušet několik metod, které vám od smutku pomohou pomoci. Které to jsou?
- Najděte spřízněné duše – strasti se lépe snáší, pokud je sdílíte s někým, kdo prožívá to samé. Vyhledejte skupiny, které se tímto problémem zabývají. Obrátit si můžete i na psychoterapeuta, který se tímto probléme zabývá.
- Angažujte se v dobré věci – zapojte se do skupin a organizací, které bojují za záchranu planety.
- Změňte svůj životní styl – třiďte odpad, šetřete energií, jezděte na kole, místo v autě atd.
- Praktikujte mindfulness – věnujte pozornost tomu, co se odehrává uvnitř vás a kolem vás právě teď.
Svoje truchlení přetavte v pozitivní aktivitu, která sníží pocit bezmoci a frustrace a dává smysl vašemu bytí. Zaměřte se na prožívání přítomného okamžiku a buďte vděční za to, co v životě aktuálně máte. Díky tomu se ukotvíte a zregenerujete síly pro další činnosti.
Vyrovnejte se s environmentální úzkostí
Pocity, které kvůli environmentální úzkosti prožíváte, mají řadu společného. Na každého člověka však působí trochu jinak. Vyrovnání se s pocity a zpracování těchto prožitků je individuální cesta.
Pokud cítíte, že vás environmentální úzkost svazuje až příliš, požádejte o pomoc psychoterapeuta. Pomůže vám pracovat s pocitem úzkosti, který pramení z nejisté budoucnosti a uvědomění si vlastní konečnosti.
Přestože vás tíží současná ekologická situace, pořád má cenu hledat ve svém životě smysl a naději.