Nejsi náhodou těhotná? Proč se této a dalším otázkám ohledně mateřství vyhnout obloukem?
Mateřství je role, po které některé ženy v zásadě touží, jiné netouží a další k ní zaujímají neurčitý postoj. V dnešní společnosti je zakořeněné a společensky automaticky přijímané, že se žen na jejich „plánování“ mateřství můžeme zeptat prakticky kdykoliv a kdekoliv. Nevnímáme to jako něco špatného, bereme to tak, jako bychom vedli společenský rozhovor o počasí nebo sportu. Vždyť je to přeci krásné téma, ne?
Kterým otázkám spojeným s mateřství se vyhnout?
Zatímco některým ženám dotazy na mateřství nevadí, jiným mohou být nepříjemné. Navíc existují i situace, kdy mohou nevítané otázky nadělat pořádnou paseku. I když se to nemusí na první pohled zdát, jedná se o velmi osobní informace. Asi nejčastěji můžete slyšet otázky narážky nebo dobré rady typu:
- Nejsi náhodou těhotná?
- Kdy plánuješ mít dítě?
- Chceš vůbec děti?
- Víš, už nejsi nejmladší…
- Neměla bys moc otálet…
- Vždyť už jste spolu dlouho, už se snažíte?
- A kdy budete mít druhé?
- Dvě holčičky, krása! Tak to určitě zkusíte do třetice toho kluka, ne?
Podobné otázky v mnoha obměnách často vypouštíme z úst zcela bezelstně, aniž bychom nad nimi hlouběji přemýšleli. Tyto zdánlivě neškodné a konverzační otázky na mateřství ale mohou být i velmi zraňující.
Kdy je otázka přípustná a kdy raději mlčet?
Otázky týkající se těhotenství nebo mateřství ženy si můžete dovolit v případě, kdy ženu velmi dobře znáte. Jako blízká osoba, ať už dobrá kamarádka, příbuzný či partner, dokážete jistě lépe vyhodnotit, jestli si můžete takto intimní dotazy dovolit a čemu se vyhnout. Umíte i vyhodnotit, kdy je na ně vhodný čas a prostor.
Také v situacích, kdy žena sama otevře téma mateřství a dá najevo, že se o něm chce bavit, je tato konverzace naprosto v pořádku a pohybujete se na bezpečném poli. Můžete projevit svůj přirozený zájem a zvědavost a konverzaci rozvíjet tímto směrem.
Pokud ale nejste blízkou osobou a žena rozhovor nezačne, pokuste se podobným otázkám nebo poznámkám raději vyvarovat. Nemůžete totiž vědět, jak to dotyčná má, a pouštíte se tak na docela tenký led. Nevíte, jestli takovouto nevinnou otázkou „na tělo“ nepřipomenete nějaké prožité či prožívané trauma nebo nevyvoláte nepříjemnost.
Základní pilíře konverzace: Respekt, ohleduplnost, hranice
Ať už ženu znáte nebo neznáte, vždy je v případě „citlivých“ otázek na místě respekt a ohleduplnost. Otázky na mateřství mohou překračovat osobní hranice ženy. Pokud vám otázka uklouzne, respektujte, když žena nebude chtít odpovědět nebo vás odbude. Neptejte se opakovaně. Nenuťte nikomu své stanovisko a nedávejte nevyžádané rady.
Pokud jste v pozici nejbližšího příbuzného, přistupujte k těmto otázkám s nejvyšší citlivostí a ohleduplností. Apely, nátlak, výčitky či moralizování ničemu nepomohou, jen to poškodí váš vzájemný vztah. Na místě je spíše vyjádření pochopení, podpory a respekt.
Jak z pozice ženy reagovat na nevítané otázky?
Pokud jste v roli oné ženy, která z jakéhokoliv důvodu nechce na osobní otázky odpovídat, můžete si vymezit své hranice v komunikaci. V zásadě odpovídat nemusíte a také nemusíte nic obsáhle vysvětlovat nebo se obhajovat. Jak můžete konkrétně reagovat na všetečné otázky? Někdy stačí prosté: „Nezlob se, ale o tom se teď nechci bavit.“ Případně můžete doplnit: „Víš, připadá mi to osobní a je mi to prostě nepříjemné“. Můžete dát i návrh ve smyslu, o čem byste se bavit chtěla, tedy navrhnout téma hovoru, které je pro vás přijatelné. Minimálně známým a přátelům by mělo vystavení této stopky bohatě stačit.
Rodina někdy bývá neodbytnější a mnohdy je třeba větší dávka asertivity při hájení svých hranic, a to opakovaně. Například: „Mami, není mi příjemné, jakým způsobem se o tom bavíme, cítím se potom naštvaně, pod tlakem, smutně. Potřebovala bych spíš podporu. Mohly bychom třeba…? Toto je příklad tzv. asertivní věty. Máte také samozřejmě právo z rozhovoru odejít. Pokud druhá strana opakovaně naše hranice překračuje, stále máme v rukou, jak moc se těmto situacím chcete vystavovat. Opakované nerespektování vede nejčastěji ke snížení vzájemného kontaktu, ať už jeho frekvence, délky nebo formy.
Nevhodné otázky mohou mít negativní dopad na psychiku ženy
Žena může mít mnoho důvodů, proč nemá dítě (víc dětí):
- dítě vůbec nechce a neplánuje,
- dítě zatím nechce,
- není si jistá, jestli dítě chce,
- nad tímto rozhodnutím zatím nepřemýšlela,
- o dítě se snaží, ale nedaří se jí,
- nemůže mít dítě kvůli zdravotním potížím,
- ztratila naději na vlastní dítě.
Ať už se jedná o její vlastní rozhodnutí nestát se matkou nebo nastaly v jejím životě překážky, pro které se stát matkou nemůže, otázky směřující na mateřství mohou vyvolávat či prohlubovat stres a úzkosti z nenaplněného očekávání okolí i svého vlastního. Mohou vést k negativním emocím, k rozčarování, odporu, naštvání, vzteku, pochybnostem o sobě, pocitům nepochopení, smutku, strachu, výčitkám, zoufalství, pocitu zmaru, selhání, pocitu vlastní nedostatečnosti, nespravedlnosti, ztráty smyslu a životní perspektivy.
Tyto emoce a pocity nikdo z nás ve druhém člověku nechce zbytečně vyvolávat. A zejména tím, byť nevědomky, podporovat tlak, který je na ženu vytvářený z nejrůznějších stran, zejména pokud je ženě kolem třicítky.
