Co se děje s partnerskou intimitou, když se vám nedaří otěhotnět?

Začínáte plánovat příchod potomka? Pro všechny včetně vás, budoucích rodičů, je to radostná událost. Okolí si začne představovat šťastné tváře rodičů, roztomilé děťátko a všechno bezproblémové Tato představa je jaksi zažitá nejen ve společnosti, ale také u budoucích rodičů. Jenže realita je mnohdy tvrdší. Za vytouženým příchodem miminka stojí u spousty párů úmorné snažení, napjaté doufání a bolestná zklamání, která se mohou opakovat měsíce. Někdy i roky. Co všechno musí ustát váš vztah a vaše psychika, když se nedaří otěhotnět?

Zkreslené představy o tom, jak se z páru stane rodina

V úvodu jsem nastínila, že si společnost příchod miminka „maluje růžově“. Štěstí ve tvářích rodičů, spokojené miminko a život doslova zalitý sluncem. Proč jsou tyto představy tak časté? Protože společnost jen velmi málo vidí do příběhů, které nemají šťastný konec. Nevidí páry, pro které byla snaha o miminko dlouhá a náročná. Když se pak pár rozhodne pro miminko, které ne a ne přijít, cítí se bezmocně a osaměle. Proč? „Protože všem se to přece daří, jen s námi je asi něco špatně.“

Když se rozhodnete pro rodičovství, jste plní naděje a očekávání. Máte pocit, že je na dítě správný čas. Jste zdraví a připravení, takže příchodu miminka nic nebrání. Není důvod k tomu, aby se za pár týdnů na těhotenském testu neobjevily dvě čárky. Partneři, kteří jsou realističtější , neočekávají pozitivní test za pár týdnů, ale stanoví si například 3měsíční „lhůtu“.

Rozhodnutí stát se rodiči, je plně ve vašich rukou. Co už bohužel ve vašich rukou není, je štěstí, že se vám „zadaří hned na poprvé“. A co se stane, pokud vaše snahy o otěhotnění nevedou k vytouženému miminku? Spouští se cyklus emocí, který vám může podrazit nohy. Jaké emoce mám na mysli?

• Doufání,
• očekávání,
• zklamání,
• truchlení.

Tyto emoce se pořád dokola opakují. Jsou první stinnou stránkou, o které se v souvislosti se snahou o početí příliš nemluví. Druhou stinnou stránkou jsou fyzické komplikace, které mohou ženy na jejich cestě potkat. Zhruba 25 až 40 % těhotenství totiž končí samovolným potratem, se kterým se musí tělo ženy vypořádat.

Nedaří se? Začínáte hledat cesty, jak otěhotnění podpořit

Po prvních nepovedených pokusech a snahách jak otěhotnět, vás pravděpodobně překvapí nepříjemné pocity:

• frustrace,
• obav,
• strachu,
• tlaku „aby už se to povedlo“.

Právě proto se snažíte dělat  všechno správně. Hledáte, co můžete dělat jinak a lépe, abyste se brzy stali rodiči.

• Běžná je otázka, jak často mít při snaze otěhotnět sex.
• Ženy si kontrolují dny ovulace a měří bazální teploty, podle kterých se plánuje sex.

Vše se snažíte organizovat, plánovat a počítat. Jenže v této fázi se do vztahu pomalu začíná „vtírat“ tlak. Začínáte ztrácet to nejdůležitější. Pocit svobody a spontánnosti. Sexuální fantazie a touha po protějšku se mění v upomínku v kalendáři s nadpisem: Ovulace – sex ve 20:00.

To, co dříve bylo o něze, touze, vzrušení a svobodě je nyní přesně plánované, očekávané a hlavně nutné. Protože když propásnete tu správnou chvíli, budete na ni muset zase celý měsíc čekat.

Marné pokusy vedou k frustraci

Čím déle se vám nedaří otěhotnět, tím častěji si kladete otázku, proč tomu tak je. Ruku v ruce s tím jde pocit frustrace. Dny běží jeden za druhým a vy se ocitáte v kolotoči, který se točí jen kolem dalšího plánování, aby se další měsíc „zadařilo“. Znovu prožíváte naději, znovu očekáváte den D, znovu budete doufat a možná zase truchlit.

Oba partneři se při marných pokusech o dítě potýkají s nejrůznějšími nepříjemnými pocity.

Nezapomínejte spolu o svých pocitech mluvit

Komunikace mezi partnery je v této situaci naprosto stěžejní. Sdílejte spolu obavy a strachy. Ve dvou jste totiž tým a nejste na svoje problémy sami. Komunikace vám pomůže odfiltrovat některé nepříjemné emoce, ale také podpoří budování vzájemné opory a podpory, které jsou tolik důležité pro to, abyste se v partnerství cítili bezpečně.

Pokud spolu dokážete mluvit otevřeně v takové míře, v jaké potřebujete, můžete předejít mnoha domněnkám a nedorozumění. Nedomnívejte se, že váš partner ví, na co myslíte, co řešíte nebo jak se cítíte. Raději, pokud je to jen trošku možné, mu to všechno otevřeně řekněte, svěřte se. Nezapomínejte, že neexistuje křišťálová koule, která by vám prozradila, na co druhý myslí nebo s čím se potýká.

Řekněte svému partnerovi, jak se na celou věc díváte, co se vám honí hlavou a jaké pocity se ve vás odehrávají. Zajímejte se také o to, jak to vidí druhá strana. Sice prožíváte stejnou realitu, ale možná o ní oba přemýšlíte rozdílně. Třeba váš partner vůbec netuší, že truchlíte a zbytečně vás, v dobré víře, tlačí k dalšímu pokusu. Proto byste měli být zvědaví a zajímat se o to, co partner prožívá, jak se cítí a co potřebuje.

Vzpomeňte si na to, co váš život naplňovalo před tím, než jste se začali snažit otěhotnět

Váš život by se neměl točit jen kolem snahy otěhotnět a založit rodinu. Jen si vzpomeňte na to, jak vaše životy vypadaly předtím. Jistě byly plné lidí, aktivit a různých snů. Ani váš intimní život nestál jen na počítání ovulace. Byla v něm intimita, a to jak spontánní, tak třeba plánovaná. Bylo v něm potěšení, touha po blízkosti, doteku, orgasmu nebo třeba po pozornosti partnera či partnerky.

Uvědomte si, že všechno, co bylo součástí vašeho života předtím, může být jeho součástí i teď. Pokud je ovulace  ještě daleko, nebo je už za vámi, můžete prožívat ohromnou volnost a svobodu, na kterou jste možná při veškerém snažení zapomněli.

Zeptejte se sami sebe, co byste dělali, kdybyste věděli, že se vám dnes miminko povést ani nemůže. Měli byste sex, nebo byste upřednostnili „jen“:

• blízkost,
• intimitu,
• mazlení,
• masáž atd.?

Dovolte si sex mimo plodné dny užít. Může být lehčí, hravější a plný nových nápadů. Mluvte s partnerem o vašich snech a touhách. Intimita mimo plodné dny, vám můžeme pomoci překonat pocit smutku a zklamání z neúspěchu. Můžete v ní najít partnerské bezpečí.

Podpora při snaze otěhotnět

Opora, podpora a sounáležitost jsou důležití pomocníci při zvládání náročných životních situací. Nebojte se vytvořit tým lidí a odborníků, kteří vám pomohou nebýt/necítit se v této životní etapě tak sami. Partner a rodina vám mohou pomoci  zvládnout emoce, které prožíváte, protože je budou prožívat s vámi. U kamarádů najdete prostor pro sdílení.

Díky vzájemnému sdílení můžete přijít na nové poznatky, nápady, či nasměrování. Třeba dostanete kontakt na perfektního gynekologa, reprodukčního specialistu nebo terapeuta, který vám bude na cestě za miminkem oporou. Terapeut může pomoci vám oběma, ale klidně i jen jednomu z vás.

Nezapomínejte, že můžete mít v životě víc než jeden cíl, víc než jednu radost, víc než jeden sen. Nezapomínejte, že vaše životy před rozhodnutím stát se rodiči nebyly prázdné. Pociťovali jste naplnění a radost z mnoha dalších věcí, které v životě stále máte. A hlavně nezapomínejte, že v tom všem nemusíte být sami. Blízkost a porozumění mezi partnery mohou pomoci projít oběma tímto mnohdy dlouhým a náročným procesem spojeným s hromadou emocí, obav a strachů.

Mohlo by vás zajímat