Co je to poporodní deprese, jak ji poznat a zvládnout?

Konečně! Dlouho očekávané narození miminka je tady. Ale s příchodem dítěte na svět jako by se ze života maminky vytratila radost. „Nic nemůžu, nikam nemůžu… Chybí mi můj starý život… Nic už nebude jako dřív… Jsem vyčerpaná, ale přitom nemůžu spát… Nemám chuť k jídlu… Tolik jsem si přála miminko, ale tohle? To je noční můra… Všichni mi říkají, jak si musím mateřství užívat, ale já mám pocit, že můj život úplně skončil. Jsem ta nejhorší matka na světě.” Tak nějak se může cítit žena s poporodní depresí.

Co je to poporodní deprese?

Jedná se o nejčastější duševní onemocnění, které ženám po narození dítěte hrozí. Příznaky poporodní deprese se podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) objevují u 10–15 % rodiček. U 5 % z nich se jedná o těžký průběh. Pouze čtvrtina žen, které po porodu trpí psychickými problémy, se obrátí na odbornou pomoc.

Maminky trpící poporodní depresí bývají zaplaveny pocity nedostatečnosti a viny, a proto nechtějí o svých problémech s nikým mluvit. Pro okolí tedy může být náročné poznat, že mají psychické obtíže. Nenahrává tomu ani mylná představa, že žena, která trpí poporodní depresí, je při kontaktu s okolím neustále skleslá a smutná.

Jak se projevuje poporodní deprese?

Poporodní deprese se nedostaví ihned po porodu. Dává si na čas. Obvykle se objeví v časovém horizontu 4 týdnů až 6 měsíců od porodu. Jaké jsou příznaky poporodní deprese? Může jich být celá řada. Každou ženu mohou sužovat jiné příznaky a rozhodně neplatí, že je musí mít všechny.

• Maminka má skleslou náladu, která se v průběhu dne výrazně nemění.
• Jen obtížně se dokáže radovat.
• Nezajímají ji činnosti, které pro ni dříve byly příjemné.
• Je apatická, plačtivá (bez zjevného důvodu) a cítí smutek.
• Sužují ji pocity nedostatečnosti a viny, které způsobují i drobné a zdánlivě bezvýznamné události.
• Cítí podrážděnost, neklid, nepokoj.
• Trápí ji snížené sebevědomí a sebedůvěra.
• Má málo energie, je unavená, vyčerpaná a méně aktivní.
• S poporodní depresí se pojí nespavost a další spánkové obtíže: potíže usnout, časné ranní probouzení či naopak nadměrná spavost, která ale nevede k pocitu odpočinutí.
• Cítí zpomalení pohybů, mimiky, gestikulace i myšlení - pocit, jako by svět byl “za mlhou”.
• Mohou se objevit myšlenky na sebevraždu.
• Objevuje se změna chuti k jídlu.
• Může dojít ke ztrátě libida.

Jak dlouho trvá poporodní deprese? Příznaky přetrvávají minimálně 2 týdny, ale klidně i několik měsíců. U každé ženy mohou mít jinou intenzitu. Většinou je to tak, že pokud maminka nemá podporu a potřebnou pomoc okolí, příznaky se stávají intenzivnější a poporodní deprese se prohlubuje.

Pokud se po narození miminka necítíte dobře a máte strach, že by se mohlo jednat o poporodní depresi, zkuste si doma vyplnit Edinburghskou škálu poporodní deprese. Je dostupná například v aplikaci Kogito , kterou pro čerstvé maminky vyvinuli vědci z NÚDZ ve spolupráci s organizací Úsměv mámy. Pokud chcete mít úplnou jistotu, obraťte se na odborníka. S poporodní depresí se můžete vyrovnat třeba na terapii.

Jaká je pravděpodobnost, že vás přepadne poporodní deprese?

Poporodní deprese se nejčastěji pojí se ženami, ale zasáhnout může i muže, tedy otce. Podle odborníků existuje několik příčin či rizikových faktorů, které stojí za tímto nepříjemným psychickým stavem.

• Psychické potíže (zejména deprese) ještě před těhotenstvím – žena, která trpí depresí, a přitom plánuje těhotenství nebo už těhotná je, by měla svůj stav konzultovat se svým psychiatrem. Ten určí takový léčebný postup, který zajistí prevenci vzniku psychických obtíží v těhotenství či poporodní deprese. Ví, jaké léky a v jaké míře se užívají na poporodní depresi. Jde o medikamenty, které jsou bezpečné i pro těhotné a maminky je mohou užívat i po porodu. Otěhotnění tedy není důvod k samovolnému vysazení antidepresiv.
• Psychické potíže v průběhu těhotenství – může jít třeba o úzkostné stavy, panické ataky apod.
• Porodní trauma – například komplikovaný či život ohrožující porod, nerespektující přístup lékařského personálu během porodu atd.
• Nedávné náročné a stresující životní události – může se jednat o onemocnění či úmrtí blízké osoby, živelnou pohromu, válku, ekonomicky nepříznivou situaci rodiny…
• Nedostatek opory u nejbližších – jde zejména o otce dítěte nebo komplikovaný vztah mezi rodičkou a její matkou.
• Neplánované či nechtěné těhotenství.
• Potíže s kojením – poporodní deprese může být následkem problémů s kojením. Jde například o potřebu krmení nebo dokrmování umělým mlékem kvůli nedostatečné laktaci či bojkot kojení.
• Prožití tzv. baby blues po porodu – jedná se o psychický stav maminky, kdy je emočně přecitlivělá, trpí obavami a úzkostmi ohledně miminka. Vzniká vlivem hormonálních změn v těle ženy. Týká se až 80 % rodiček a objevuje se obvykle v řádu několika dní po porodu, má proměnlivý průběh a obvykle samovolně odezní do 1 až 2 týdnů.

Dopady poporodní deprese na život maminky

Příznaky poporodní deprese nepříznivě ovlivňují kvalitu matčina života a snižují její pocit spokojenosti v životě. Mohou být důvodem, proč se maminka vyhýbá sociálnímu kontaktu. Může mít například strach, že její děťátko začne v obchodě či na procházce parkem plakat a jí se nebude dařit ho utišit, za což si od okolí vyslouží odsouzení a nálepku špatné matky. Proto raději zůstane doma, což ale může postupně vést až k úplné izolaci od světa.

Kvůli poporodní depresi může dojít také k ochladnutí mezilidských vztahů, a to jak v okruhu známých, tak v rámci blízkých vztahů. Častá podrážděnost, nepřátelskost či lhostejnost vůči partnerovi může vést ke vzniku partnerské krize. 

V neposlední řadě psychické problémy znesnadňují péči o miminko. Maminka se těžko „vylaďuje“ na potřeby dítěte a má problémy na ně adekvátně reagovat. To může narušovat vytváření jisté (bezpečné) citové vazby s dítětem, která je zásadní pro zdravý vývoj dítěte.

Jak vyzrát na poporodní depresi?

Pokud máte pocit, že se u vás jedná o poporodní depresi, domluvte si sezení na terapii. Jde o bezpečné místo, kde vás nikdo nesoudí. Terapeutovi se můžete svěřit se všemi pocity, které vámi zmítají.

Pro řešení této situace můžete vyzkoušet následující doporučení:

1. Uvědomte si, že nejste špatný rodič – za své pocity nemůžete. Nevypovídají nic o tom, jestli jste dobrým nebo špatným rodičem. Deprese není vaším selháním.
2. Řekněte si o pomoc – třebaže to může být těžké, promluvte si o svých pocitech s někým, komu důvěřujete. Může to být partner, příbuzný, kamarádka, lékař... Možná vám připadá, že vám okolí nemůže porozumět, protože se sama v sobě nevyznáte a nechápete, odkud se nepříjemné pocity berou. Ale zkuste to. Říct si o pomoc je důležitým krokem, který umožní zahájit úspěšnou léčbu.
3. Obraťte se na odborníka v oblasti duševního zdraví – může jít o psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra. Deprese se dá účinně léčit, a to prostřednictvím psychoterapie, farmakoterapie, antidepresivy nebo kombinací obou přístupů.
4. Věnujte se psychohygieně – pokud to jde, zkuste minimalizovat situace, které vám působí největší stres. Pravidelně se hýbejte. Choďte na procházky, buďte na čerstvém vzduchu, v přírodě. Vyzkoušejte meditační cvičení či techniky mindfulness. Snažte se pravidelně a zdravě jíst, i když nemáte chuť k jídlu. Vyhýbejte se alkoholu a kofeinu, které mohou nepříjemné pocity ještě zhoršit.
5. Najděte podpůrnou skupinu maminek s poporodní depresí – sdílejte své obavy a strasti s ženami, které během těhotenství či po porodu bojovaly se stejnými pocity. Využít můžete různých diskuzních fór a skupin na sociálních sítích. Také se můžete obrátit na některou z organizací (např. Úsměv mámy), které vás mohou s dalšími maminkami s podobnou zkušeností propojit.
6. Využijte krizové linky – pokud myslíte na to, že byste si chtěla ublížit nebo ukončit svůj život, můžete zavolat na jednu z krizových linek, které v České republice fungují.

Pro partnery: co můžete dělat, pokud vaši partnerku trápí poporodní deprese?

Při léčbě poporodní deprese je nedocenitelná podpora partnera. Ženě můžete pomoci už jenom tím, že se budete podílet na péči o dítě i o domácnost. V náročných chvílích ji zastupte a o miminko se postarejte. Umožněte jí mít čas jen sama pro sebe, aby se mohla odreagovat a věnovat se činnostem, které jí přinášejí radost, nebo metodám psychohygieny.

Snažte se partnerce pozorně naslouchat a dávat jí najevo vaše pochopení. Uznávejte a respektujte její pocity. Nikdy nezlehčujte problémy, které ji trápí, nebo situace, které v ní vyvolávají negativní emoční reakce. Nesrovnávejte svoji partnerku s jinými ženami či matkami. Raději ji oceňujte za to, jak si v nové životní roli počíná. Podpořte ji ve vyhledání odborné pomoci a projevujte zájem o to, jak léčba probíhá.

Mohlo by vás zajímat