Nový začátek po rozchodu aneb jak se z něj dostat a vyjít z něj silnější
Rozchod je bezesporu velmi stresující záležitostí, která často působí jako konec světa. S odstupem se však může stát, že zjistíme, že rozchod přinesl i mnoho pozitivního, například osobní růst. Jak se s náročným obdobím po rozchodu vypořádat a jaký vliv má na psychiku typ rozchodu?
Jaké existují typy rozchodů a jaký mají dopad?
Výzkumy ukazují, že délku zotavení po rozchodu do značné míry ovlivňuje nejen délka vztahu, ale také typ ukončení. Nejdelší zotavení souvisí s jednostranným a traumatickým rozchodem. Roli hraje také osobnost partnerů. Úzkostní partneři obvykle trpí déle a vyhýbaví často popírají emoce.
Vzájemná dohoda („mutual break-up“)
Partneři nejčastěji k vzájemné dohodě přistupují ve chvíli, kdy cítí, že se vztah vyčerpal a chtějí se rozejít v dobrém. Rozchod dohodou je spojený s nižší mírou deprese a úzkosti, rychlejším zotavením a spíše pocity úlevy než odmítnutí. Mezi partnery však mohou přetrvávat nejasnosti ohledně toho, jestli to nezkusit ještě jednou.
Jednostranné ukončení partnerem („being dumped“)
Pokud jeden z partnerů ztratí zájem nebo ochabnou jeho city, například kvůli nevěře nebo nové známosti, může se rozhodnout vztah ukončit. Druhý z partnerů může prožívat silnější pocit odmítnutí a ukončení vztahu může mít vliv na jeho sebevědomí. Může také uvíznout v cyklu negativních myšlenek a nepřiměřeně na rozchod reagovat. Jednostranné ukončení vztahu může vést k delšímu truchlení i k vyrovnávání se s emocemi špatným nebo škodlivým způsobem (např. nadměrným pitím).
Ukončení vlastní iniciativou („initiator break-up“)
V tomto případě vztah ukončí ten z partnerů, který už ve vztahu necítí naplnění, například kvůli nekompatibilitě nebo vlastní změně priorit. Partner, který vztah ukončuje, může cítit vinu, ale zároveň kontrolu nad situací, takže u něj existuje nižší riziko rozvoje úzkosti nebo deprese. Může však bojovat s pocitem osamělosti nebo úvahami nad tím, jestli neudělal chybu, když vztah ukončil.
Konfliktní/traumatický rozchod („conflictual or traumatic break-up“)
Nejčastější příčinou konfliktního rozchodu jsou intenzivní hádky, nevěra nebo psychické či fyzické násilí. Existuje zde vysoké riziko posttraumatických syndromů i ztráty důvěry v budoucí vztahy. Partner může přebírat vinu za to, co se stalo, a může se vyhýbat dalším vztahům nebo intenzivně vyhledávat lásku a potvrzení u druhých.
Postupné odcizení („fade-out / drifting apart“)
K postupnému odcizení dochází ve chvíli, kdy partneři pozvolna ztrácí pocit blízkosti, přestávají spolu trávit čas a začínají mezi nimi vyprchávat emoce. Tento typ rozchodu je často vnímaný jako méně bolestivý a partneři prožívají spíše pocity smutku z „promarněné šance“ než trauma. Rizikem je, že partneři dospějí k pocitu, že jsou všechny vztahy pomíjivé.
Co se děje v psychice po rozchodu?
Romantický rozchod, tedy rozchod, ve kterém byla přítomná emocionální blízkost, romantické city a mnohdy i fyzická intimita, často vede ke zvýšení symptomů deprese a úzkosti. Pokud partneři rozchod nevnímali extrémně negativně, většinou se s ním dokážou vypořádat do 3 měsíců. Klíčové je, jak se k rozchodu vědomě postaví. Je prokázáno, že pozitivní nebo neutrální přístup k rozchodu dokáže výrazně zmírnit bolest.
Co naopak škodí, je takzvaný ruminační styl, tedy opakované přemítání o rozchodu. Často totiž přináší dlouhodobou psychickou zátěž a může mít negativní dopad na výkonnost i na budoucí vztahy. Úzkost prohlubuje také vyhýbavé chování.
Co při rozchodu pomáhá?
Výzkumy z Itálie, kterých se účastnili lidé ve věku od 17 do 22 let, potvrdily, že zotavení po rozchodu podporují adaptivní strategie, například v podobě hledání podpory u svých blízkých nebo odborníků. Velmi účinné jsou také následující techniky:
Kognitivní přehodnocení (reappraisal)
Pokaždé, když vás napadne něco ve smyslu „Jsem sám a nikdy už si nikoho nenajdu.“ zkuste tuto myšlenku nahradit něčím pozitivnějším, např. „Dávám si teď čas na nový růst.“ Tato technika zmírňuje negativní pocity a omezuje depresivní symptomy.
Refokusace pozornosti
Po rozchodu se věnujte svým koníčkům nebo objevujte nové. Umožní vám to dopřát si část na sebe namísto toho, abyste neustále přemýšleli o ukončeném vztahu.
Budování sociálních sítí
Studie opakovaně potvrzují, že kontakt s přáteli snižuje depresi a úzkost po rozchodu. Obklopte se tedy svými blízkými, plánujte společné aktivity nebo se seznamujte s novými lidmi, ideálně osobně.
Emoční expresivní psaní
Bojujete s nepřetržitým tokem myšlenek? Sepište je na papír. Do deníku si zapisujte nejen to, jaké emoce prožíváte, ale také co jste se díky rozchodu naučili.
Rozvíjení sebelásky
Z výzkumů vyplývá, že zvyšování sebevědomí po rozchodu a optimismus přispívají k pozitivnímu přehodnocení života po rozchodu. Vědomě si proto připomínejte vlastní hodnotu a zaměřte se také na své úspěchy a silné stránky.
Kdy se obrátit na odborníka
Pokud negativní pocity po rozchodu přetrvávají déle než tři měsíce nebo pociťujete, že hůře fungujete v každodenním životě, ať už ve škole nebo v práci, neváhejte se obrátit na psychologa nebo psychoterapeuta, který vám pomůže zpracovat vaše pocity.
Rozchod může poskytnout prostor k růstu
Nový začátek po rozchodu nemusí být jen o „ztrátě času“. Je to aktivní proces, během kterého může dojít k definování nového já i obnově pozitivních přesvědčení o sobě samém i o budoucích vztazích. S podporou adaptivních strategií, sebereflexe a případně také odborníků může být tato životní etapa odrazovým mostem k emočnímu růstu a větší psychické odolnosti.
