Umělé oplodnění jako cesta k rodičovství

Cesta k rodičovství může být náročná a plná překážek zejména pro páry, které čelí problémům s neplodností. Od neúspěšných pokusů o početí přes rozhodnutí pro asistovanou reprodukci, dárcovství vajíček či spermatu až po adopci. Každý krok této cesty může být emocionálně náročný. V tomto článku vám nastíním situace, kterým páry mohou čelit při hledání pomoci s otěhotněním, včetně emocionálních výzev, komunikace s okolím či rozhodnutí ohledně umělého oplodnění.

Neplodnost představuje pro pár emocionální zátěž

Neúspěšné pokusy o početí často vedou k narušení sebevědomí a sebedůvěry jak u žen, tak u jejich partnerů. Mohou začít pochybovat o své schopnosti otěhotnět. Tyto pochybnosti pak vedou k pocitům neschopnosti, méněcennosti nebo viny.

Vztah mezi partnery čelí v tomto období zatěžkávací zkoušce. Během snahy o otěhotnění se totiž oba partneři točí v pocitech doufání a zklamání. Tento kolotoč je může dovést k vyčerpání a postupné rezignaci a frustraci.

Pokud se páru nedaří otěhotnět, přichází na řadu promýšlení nejrůznějších způsobů, jak se stát rodiči. Různé názory na léčbu, zvládání emocí a stresu, a tlak na dosažení výsledků však mohou vést k dalšímu napětí a konfliktům. 

Když se rozhodnete pro umělé oplodnění

Proces umělého oplodnění může být velmi stresující a úzkostný. Nejistota ohledně toho, jak umělé oplodnění probíhá, čekání na vyšetření a výsledky, obavy z neúspěchu a tlak na dosažení požadovaného cíle (tj. otěhotnění) mohou vyvolávat intenzivní úzkost a stres. 

Oba partneři mohou zažívat pocit izolace a osamělosti, zejména pokud mají pocit, že je nikdo z okolí nechápe nebo nechce nebo nemůže podpořit. Vyrovnat se s nedostatkem porozumění ze strany rodiny, přátel, nebo dokonce zdravotního personálu je obtížné.

Proto je potřeba si vytvořit bezpečný prostor pro projevování a zpracovávání těchto emocí. Pokud se vám podaří najít strategie pro řešení konfliktů, vybudovat atmosféru empatického porozumění, posílíte tím svoje partnerství a zvládnete téma neplodnosti ne v osamění, ale jako tým. A v týmu se budete cítit silnější.

Komunikace mezi partnery je při otěhotnění pomocí postupu IVF klíčová

Pro otěhotnění pomocí metody IVF se páry rozhodují zhruba po roce snažení se o miminko. Jaké otázky se s procesem umělého oplodnění nejčastěji pojí?

• Nedaří se nám otěhotnět, co teď?
• Máme si říct o pomoc?
• Komu si říct o pomoc?
• Jaká vyšetření chci/chceme podstoupit?
• Moje/tvoje/naše výsledky nejsou dobré, co to znamená?
• Zvládneme to?
• Jakou cestou se vydat?
• Je pro nás v pořádku přijmout dárcovské vajíčko/sperma?
• Jak dlouho to chceme zkoušet?
• Zvládneme to finančně: kolik stojí umělé oplodnění?
• Je pro nás cestou i adopce?
• Má to vědět naše okolí?
• Co všechno si chceme nechat pro sebe?

Každý z partnerů bude k těmto otázkám přistupovat jinak a najít společnou řeč může být obtížné. Co vám může pomoci o neplodnosti lépe komunikovat?

• Popřemýšlejte nad otázkami nejprve každý zvlášť – jak to vidím, co si o tom myslím, jak se cítím a jakou variantu upřednostňuji já?
• Netlačte na sebe – dopřejte si dostatek času. Jde o těžké téma, rozhodování a životní situaci. Někdy je potřeba mít čas na to, si nové informace zpracovat nejprve sami v sobě.
• Domluvte se, že si promluvíte – požádejte partnera/ku o rozhovor, ať se na něj může naladit a připravit.
• Na rozhovor mějte dostatek klidu a času – najděte si klidné místo a mluvte o tématu tak dlouho, jak bude potřeba. Pokud máte nějaké obavy, vyslovte je. Pokud budete vědět, že vám druhý chce sdělit něco, co je pro něj citlivé a obtížné pomůže vám to v tom, že mu budete lépe naslouchat.
• Řekněte, jak to vidíte – vyjádřete svůj postoj, názor, svou preferovanou variantu.
• Neskrývejte svoje pocity – nezapomeňte při rozhovoru říci, jak se v této situaci cítíte a co se vám honí hlavou.
• Zeptejte se, jak to vidí druhá strana – ukažte, že vás zajímá názor, postroj a preferovaná varianta vaší polovičky.
• Hledejte společnou cestu – společně se zamyslete nad tím, jak spojit a zakomponovat případné odlišnosti.
• K tématu se vracejte – pokud cítíte, že je potřeba se k tématu vrátit, dělejte to tak často, jak potřebujete vy nebo váš protějšek.

Požádejte o pomoc terapeuta

Komunikace mezi partnery je obsáhlé téma, které by vydalo na samostatný článek. Ne vždy je komunikace v páru snadná, obzvlášť u tak citlivého tématu, jakým je neplodnost. Pokud cítíte, že o něm mezi sebou nedokážete dostatečně mluvit nebo byste jej rádi probrali s třetí osobou, můžete vyzkoušet terapii. Může jít o terapii individuální, ale také párovou.

Terapie je bezpečný prostor, ve kterém můžete mluvit o veškerých nejistotách, obavách a strachu, které pociťujete. Na sezeních se často řeší:

• obavy z toho, jak IVF probíhá,
• co může způsobit hormonální léčba, bez které se umělé oplodnění neobejde,
• obavy z lékařského prostředí a přístupu lékařů,
• úspěšnost IVF, která se pohybuje okolo 40 %,
• představa života bez dětí,
• jiné způsoby, jak se stát rodiči.

Je potřeba starosti s rodičovstvím sdělovat svému okolí?

Všechna témata spojená s cestou k rodičovství jsou velmi niterná a citlivá. Stejně tak byste s nimi měli zacházet. Rozhodnutí sdílet, nebo ne sdílet informace o neplodnosti a procesu asistované reprodukce s rodinou a přáteli je individuální. Jde o společné rozhodnutí páru co, komu a v jaké míře řekne.

Pokud cítíte, že vám nestačí sdílet a zpracovat emoce jen ve dvou, je jen na vás, jak velký podpůrný tým poskládáte. Jeho součástí mohou být:

• blízcí,
• rodina,
• přátelé,
• terapeuti.

Potřeba sdílení i opory se může v průběhu celého procesu také proměňovat. Je v pořádku chtít některé fáze prožívat jen ve dvou a na jiné mít plnou podporu. Nebojte se komunikovat své potřeby.

Proces aneb co všechno obnáší umělé oplodnění?

Proces umělého oplodnění může být velmi rychlý, ale také trvat roky. Ať už trvá jakkoliv dlouho, je to emocionální horská dráha, kterou každý zvládá svým tempem, svými strategiemi a je v pořádku dopřát si pauzu, oddech a prostor nabrat sílu.

Jako každá náročná situace v životě má tendenci stát se dominantním tématem a upozadit tak všechno ostatní, co se týká vašeho života. Ať už se budete snažit týdny, měsíce, nebo roky, nezapomínejte na svůj život jako na celek. Vztahy, práce, koníčky, zdraví nebo taky tělo, emoce, mysl a duše – to jsou pilíře vašeho života, které vyžadují vaši pozornost a péči.

Výběr centra pro léčbu neplodnosti

Obavy a pochybnosti při požádání o pomoc reprodukční kliniku, jsou běžné. Je důležité si uvědomit, přijmout a pochopit, že vyhledání pomoci není selháním, ale naopak nasměrováním situace k řešení. Po dlouhých měsících snah a zklamání může být cesta k odborné pomoci úlevná, protože otevře nové možnosti jak svého cíle dosáhnout. 

Možností odborné pomoci je celá řada. V rozhodování vám mohou pomoci recenze, doporučení nebo vlastní zkušenost s první seznamovací návštěvou (nebojte se hledat jiná pracoviště, pokud se někde necítíte dobře).

Na vlnách vyšetření

Proces diagnostiky neplodnosti může být fyzicky i emocionálně náročný. Je důležité, abyste rozuměli tomu, proč a za jakým účelem je podstupujete. Během celého procesu byste měli cítit podporu a respekt.

Dostatek informací vám může pomoci rozptýlit strach a obavy. Nebojte se zdravotnického personálu zeptat na všechno, v čem tápete, váháte a co vám není jasné. Pokud se budete ostýchat zeptat, zbytečně se můžete dostat do různých stresových situací. A stres není zrovna stav, který při umělém oplodnění potřebujete. Odborný personál navíc nemusí vždy správně odhadnout, na kolik jste přišli informovaní a v celém procesu zběhlí. Každý člověk potřebuje pro svůj klid jiný počet zodpovězených otázek. Máte právo se ptát a máte právo nesouhlasit.

Čekání na výsledky

Čekání na výsledky může provázet stres a strach. Jejich sdělení radost i šok. Jejich význam naději i zklamání. Paleta emocí, která se může objevit je neskutečně pestrá. Na zpracování všech potřebujete prostor a čas. Pokud se nedokáže ihned rozhodnout, jakou cestou se vydáte dál, dopřejte si čas na rozmyšlenou. Během něho můžete získat i potřebný odstup. Důležité je porozumění procesu a mít možnost prozkoumat všechny dostupné možnosti.

Cesta k rodičovství může být kvůli neplodnosti obtížná, ale s podporou partnera, rodiny a kvalifikovaných odborníků mohou páry nalézt cestu k úspěšnému splnění svých rodinných snů. Je důležité si uvědomit, že každá cesta je jedinečná a každý jedinec i pár mají právo na respekt a podporu během tohoto procesu. Terapie vám může pomoci najít a specifikovat právě tu vaši cestu.

Jak říct svému potomku, že je dítětem z IVF?

Pokud zdárně otěhotníte a porodíte, budete stát před další kapitolou rodičovství. Jak svému dítěti sdělit, že na svět přišlo díky umělému oplodnění?

Rozhodnutí, kdy dítěti o jeho „původu“ řeknete je osobní a vyžaduje otevřenou komunikaci mezi rodiči. Důležité je i posouzení, kdy je dítko dostatečně zralé na to, aby umělo s touto informací naložit. Ideální je dítěti tyto informace „dávkovat“ postupně, přiměřeně k jeho chápání a zralosti.

Malé děti přejímají svět tak, jak jim ho předkládáte. Pokud se informace o IVF, dárcovství nebo třeba náhradním mateřství či adopci objeví už v útlém věku formou pohádky, příběhu, obrázku, nebude to pro dítě nic šokujícího. Horní hranicí, stanovenou zákonem v případě osvojení nebo adopce, je začátek povinné školní docházky. Téma by mělo zůstat živé a otevřené, dítě bude v různých fázích vývoje a dospívání klást doplňující otázky.

Mohlo by vás zajímat