Poruchy spánku: Kdy a jak může pomoci terapie

Prosinec 3, 2025

Problémy se spánkem zná téměř každý z nás. Jedna špatná noc kvůli stresu nebo změně prostředí nás sice unaví, ale většinou rychle odezní. U některých lidí se však potíže opakují tak často, že se z nespavosti stává pravidelný problém. A v tu chvíli už nejde jen o únavu. Dlouhodobý nedostatek spánku se promítá do psychiky, soustředění a celkového zdraví. Člověk je podrážděný, bez energie, hůř zvládá práci i vztahy a každý den má pocit, že funguje jen na půl.

Snižuje nespavost kvalitu vašeho života? Obraťte se na odborníka

Důležité je včas poznat, kdy už potíže stojí za řešení. Pokud se nespavost objevuje alespoň třikrát týdně, trvá déle než tři měsíce a začíná narušovat každodenní fungování, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Typickými příznaky jsou potíže s usínáním, časté noční buzení nebo předčasné ranní probuzení, po kterém už se nedaří znovu usnout. Člověk pak vstává vyčerpaný, i když strávil v posteli dostatek času.

Za těmito potížemi stojí často psychologické příčiny. Významnou roli hraje stres, úzkost nebo deprese, ale také naučené vzorce myšlení kolem spánku. Po několika špatných nocích se objeví obava, že další noc dopadne stejně. Člověk leží v posteli, hlídá čas na budíku a nutí se usnout, jenže právě tento tlak spánek blokuje ještě víc. Postupně se tak vytvoří začarovaný kruh, ze kterého je těžké vystoupit.

Jak může psychoterapie pomoci s nespavostí?

Obzvláště v případě, že je nespavost psychického původu, může být terapie velkou pomocí. Nabízí prostor, kde se dají v klidu hledat souvislosti, které spánek narušují. Nejde jen o rady, kdy chodit do postele, ale o hlubší práci s myšlenkami, emocemi a návyky.

Terapeut pomáhá objevit, co konkrétně je zdrojem potíží, jestli je to pracovní přetížení, nevyjádřené obavy, potlačené emoce nebo třeba to, že člověk během dne neumí zpomalit. Terapie vede k tomu, aby spánek nebyl boj, ale přirozený rytmus, ke kterému se tělo postupně vrací.

Každý terapeutický přístup s tímto tématem pracuje trochu jinak. Některé směry, například     kognitivně-behaviorální terapie, nabízejí     konkrétní techniky, třeba práci se spánkovým deníkem, úpravu režimu nebo nácvik relaxačních technik. Jiné směry, jako například existenciální či     daseinsanalytický přístup, jdou hlouběji a zkoumají vztah člověka k času, tělu, napětí a odpočinku.

Pro někoho je přínosné mít konkrétní návod, pro jiného prostor pro porozumění a nahlédnutí souvislostí. Každému sedí něco jiného, neexistuje jediný „nejlepší“ přístup. Důležité je, aby terapie odpovídala osobnosti a potřebám konkrétního člověka.

Co vše vás může „ukolébat“ ke spánku?

Součástí terapeutické práce mohou být i velmi praktické dovednosti. Klient se učí všímat si, co v něm vyvolává napětí, jak reaguje na stres a jaké má denní návyky. Postupně objevuje, že spánek nezačíná večer, ale už přes den tím, jak zachází se svým časem, kolik prostoru dává odpočinku a jak dovolí tělu i mysli zpomalit. Terapeut může klienta vést k vytváření rituálů, které spánek podporují, ale i k většímu pochopení sebe samého.

Součástí tohoto procesu jsou konkrétní tipy, které si klienti zkouší uvádět do praxe. Základem je spánková hygiena, tedy jednoduchá pravidla, která pomáhají tělu i mysli připravit se na odpočinek. Patří sem pravidelný čas usínání a vstávání, omezení kofeinu a alkoholu ve večerních hodinách, stejně jako méně sledování různých „obrazovek“ před spaním. Užitečné je také zamyslet se nad denním režimem: pravidelný pohyb venku podporuje rychlejší usínání, zatímco pozdní odpolední zdřímnutí může spánek naopak narušit.

Význam má i prostředí ložnice, měla by být chladnější, zatemněná a vyhrazená jen pro spánek, ne pro práci nebo sledování televize. Důležitou roli hrají také večerní rituály, které mozek vnímá jako signál, že se den chýlí ke konci. Může to být teplá sprcha, pohodové čtení, bylinkový čaj nebo krátké protažení. Když se tyto činnosti opakují pravidelně, tělo si vytvoří asociaci a usínání je pak snazší.

Velkou úlevu přinášejí i jednoduchá dechová nebo relaxační cvičení. Například pomalé nádechy a prodloužené výdechy pomáhají zpomalit srdeční tep a navodit klid. Postupné uvolňování svalů zase odbourává napětí, které se během dne nahromadilo. Pokud se hlava večer nedokáže zastavit, je vhodné vyzkoušet mindfulness, tedy zaměření pozornosti na přítomný okamžik. Stačí sledovat dech nebo zvuky kolem sebe a dovolit myšlenkám, aby přicházely a odcházely, místo aby se do nich člověk zacyklil.

Tip na cvičení, které zklidňuje napětí

Jedno z jednoduchých mindfulness cvičení, které můžete zkusit ještě dnes, se nazývá Dechové kotvení.

Jak na něj?

  • Pohodlně si lehněte nebo posaďte, zavřete oči a zaměřte pozornost na svůj dech.

  • Není třeba dýchat jinak než obvykle, jen si všímejte, jak se s nádechem zvedá břicho a s výdechem zase klesá.

  • Když se objeví myšlenky, v klidu se vraťte zpět k dechu.

  • Můžete si všimnout, jak se s každým nádechem a výdechem uvolňujete víc a víc.

  • Po několika minutách se dech zpomalí a tělo začne reagovat přirozeným uvolněním.

Toto cvičení pomáhá nejen večer před spaním, ale i kdykoli přes den, když potřebujete zklidnit napětí.

Léky samy o sobě nevyřeší příčinu nespavosti

Léky na spaní mohou být někdy dobrým pomocníkem, například v období, kdy je nespavost spojená s velkým životním stresem. Je ale důležité chápat je spíš jako krátkodobou oporu než dlouhodobé řešení. Samy o sobě neodstraní příčinu potíží a někdy mohou vytvořit závislost. Terapie má tu výhodu, že učí dovednostem, které člověku zůstávají i po vysazení léků. Díky tomu je spánek stabilnější a riziko návratu problémů menší.

Příběh z praxe: Nespavost pramenící z přetížení

Jedna z mých klientek, říkejme jí třeba Eva, docházela na terapii s tím, že několik měsíců téměř nespala. Každý večer uléhala s napětím a obavou, že zase neusne. Postupně jsme objevily, že nespavost nebyla jen problém spánku, ale těla, které dlouhodobě volalo po zastavení.

Eva žila v tempu, které jí nedovolovalo odpočívat. Pres den obstarávala práci, děti, domácnost a večer měla poprvé klid. Jenže tělo už bylo přetažené. Učila se zpomalit i přes den, vědomě dýchat, dovolit si chvilku klidu a proměnit večerní rituály. Po několika týdnech říkala, že se už nebojí jít spát, protože ví, že spánek si přijde sám, když mu vytvoří prostor.

Největší výhodou terapie je právě dlouhodobý efekt. Nejde o to, aby člověk prospal několik nocí, ale aby si znovu vybudoval důvěru v to, že spánek přijde sám. Klienti často říkají, že po terapii už se večer nebojí jít spát, protože vědí, jak se uklidnit a jak pracovat se svou myslí. Spánek se pak stává přirozenou součástí života, ne zdrojem frustrace.

Kvalitnější spánek je krokem k lepšímu životu

Spánek je základní pilíř zdraví, vedle pohybu a vyvážené stravy. Pokud dlouhodobě nefunguje, hroutí se všechno ostatní... nálada, pracovní výkon, imunita i schopnost zvládat stres. V takové chvíli stojí za to vyhledat odbornou pomoc. Terapie nabízí účinné a dlouhodobé řešení, které pomáhá nejen obnovit spánek, ale i najít větší rovnováhu v každodenním životě.


Mgr. Kristýna Hriciková Glattová

Všechny články

Profil terapeutky na portálu Terapie.cz

Mohlo by vás zajímat

Poruchy spánku: Kdy a jak může pomoci terapie

Jaký vliv má spaní s mobilem na naše psychické zdraví?

Noční přemýšlení je sabotérem klidného spánku: Jak zvítězit nad bezesnými nocemi?