Techniky systemické psychoterapie
Systemická psychoterapie zkoumá vzorce, vztahy a dynamiku v jednání člověka v rámci rodiny nebo jiného systému. Na terapii se naučíte chápat, jak vaše vztahy s ostatními ovlivňují vaše problémy. Společně s terapeutem hledáte efektivnější způsoby prožívání, jednání a interakci s ostatními.
Jaké techniky může používat systemický terapeut?
Konstruktivní otázky
Smyslem konstruktivních otázek není popsání problému, ale otevření dalších možností. Vztahují se k budoucnosti a řešení. Pomáhají vám porozumět svému světu a zplnomocňují vás pro váš život. Mezi časté odpovědi patří prosté „nevím“. Z hlediska systemického pohledu je tato odpověď vítaná, protože naznačuje, že jste tímto způsobem ještě neuvažovali.
Cirkulární otázky
Cirkulární dotazování se uplatňuje zejména v rodinné terapii. Jedná se o nepřímou formu dotazování, kdy se vás terapeut neptá na váš názor, ale na to, co si myslí nebo přeje jiný člen rodiny, například: „Co si myslíte, že si přeje vaše manželka, aby se u vás změnilo?“ Díky cirkulárnímu dotazování dojdete k novým informacím, které jsou pro vás důležité. Tato technika posiluje vzájemné vciťování a lepší porozumění v rámci rodiny nebo jiného systému.
Srovnávací otázky
Pomocí srovnávacích otázek posuzujete svoji změnu, které jste podle svého názoru dosáhli. Obvykle se používají škály s číslicemi od 0 do 10, procenta ale i jiné typy škál. Není důležitý výběr čísla, ale spíše posun, tedy, co pro vás dané číslo znamená, co nejmenšího byste mohli udělat, abyste se posunuli o stupínek výše.
Technika zplnomocnění
Zplnomocnění je technika, pomocí které vám dá terapeut prostor, abyste jednali nebo dělali věci, které jsou pro vás dle jeho názoru dobré a vhodné. Díky zplnomocnění byste měli mít pocit, že vás terapeut považuje za způsobilého k posouzení své situace.
Technika externalizace
Na problém nebo symptom nahlíží systemická terapie jako na něco, co nepatří k osobnosti klienta. Proto od vás terapeut tento problém odděluje. Může ho například přejmenovat nebo se na něj dívat pozitivně. S problémem si můžete vytvořit vztah a ovlivňovat to, jak s ním naložíte. Díky externalizaci získáte odstup od problému a můžete na něj nahlížet z jiné perspektivy.
Technika dekonstrukce
Dekonstrukce je technika naslouchání. Terapeut pomocí ní zjišťuje, jak jste dospěli k určitým názorům, přesvědčením nebo postojům, které souvisí s vaším problémem. Pomocí dekonstrukce se na terapii zkoumá, zda by to, s čím přicházíte, nemohlo být jinak. Podstata tkví v hledání rozdílů a paradoxů. Určují se jejich nové významy a interpretace.
Technika pozitivní konotace
Zjednodušeně řečeno jde o přeznačkování něčeho, co se vnímá negativně, na něco pozitivního nebo alespoň přijatelného.
Další techniky systemické terapie
V rámci systemické terapie se také používají techniky povzbuzování a oceňování nebo metafory. Do tohoto směru se mohou promítnout i techniky z jiných psychologických škol a přístupů. Využívá se například práce se sny, domácí úkoly, psaní deníku, práce s tělem a spousta dalších.
Další terapeutické techniky:
- Kognitivně-behaviorální terapie
- Gestalt terapie
- Logoterapie
- Psychodynamická terapie
- Body-psychoterapie
- Krátkodobá terapie zaměřená na řešení
- Na klienta zaměřená terapie
TIP: O jednotlivých směrech se dočtete víc v článku Váš osobní pomocník pro výběr terapeutického směru